Tak jako Praha dala počátkem 20. století světu slavné židovské spisovatele (F. Kafka, M. Brod, E.E. Kisch, F. Werfell), tak Liberecko dalo svému evropskému okolí dělnické vůdce vzešlé ze sociálních poměrů česko-německého pomezí 19. a počátku 20. století.
Mezi těmito internacionalisty zaujímá čestné místo „španělák“ Gustav Beuer, geniální řečník, revolucionář z povolání.
Narodil se v rodině libereckého textilního dělníka. V Liberci vystudoval učitelský ústav, ale učitelské povolání nikdy nevykonával. Před První světovou válkou i po ní, žil ve Smržovce na Jablonecku. Zde vstoupil do Německé sociální demokracie v ČSR a v prvních obecních volbách byl zvolen do městského zastupitelstva a pověřen funkcí smržovského starosty.
Politicky se přidal k tzv. Liberecké sociální demokracii a začal úzce spolupracovat s redaktorem libereckého deníku Vorwarts, Karlem Kreibichem. Když v letech 1919-21 došlo k bojům o charakter republiky, stál na straně levice sociální demokracie. Patřil k delegátům ustavujícího sjezdu německé sekce komunistů v libereckém Koloseu.
Ve Smržovce pojmenovává náměstí po zavražděných K. Liebknechtovi a Rose Luxemburkové. Na slučovacím sjezdu KSČ byl zvolen členem ÚV KSČ. Jako plamenný řečník býval často zván naschůze v celém česko-německém pohraničí a za tyto své projevil býval i často vězněn.
V době ohrožení vykonal pro naši republiku největší kus práce. Jezdil od města k městu a všude upozorňoval sudetské Němce, aby Henleinovi a Hitlerovi nevěřili. Avizoval možnost rozbití demokratické ČSR a upozoňoval na ma hrozbu války. Navštívil naše interbrigadisty ve Španělsku a v roc 1938 emigroval do Anglie.
V Anglii se zapojil do antifašistického odboje a prostřednictvím rozhlasového vysílání britských stanic působil na německé vojáky na frontách ve Druhé světové válce.
Psal do demokratického tisku a v únoru 1946 se vrátil do Prahy, ale nakonec vyslyšel výzvu maršála Žukova (velitele vítězných vojsk ve východní části Německa) a odešel budovat Německou demokratickou republiku. Stal se redaktorem ústředního deníku „Neues Deutschland“ (Nové Německo). V redakci deníku pracoval až do své smrti 18. března 1947.
Památka Gustava Beuera byla uctěna i ve Smržovce odhalením pamětní desky na budově radnice, kde jako první hájil zájmy českých i německých pracujících, stejně jako demokratické principy Československé republiky.
Egon Wiener
Žádné komentáře:
Okomentovat