Sedíme si spokojeně na drátech nad pěší zónou a máme legraci z toho, jak snadno lze ve městě trousit z třímetrové výše do vlasů, na šaty, do kočárků, na asfalt. Fakt holubí adrenalin! Místní posedávající bezdomovci z toho mají vánoce a nepřetržitou zábavu k popukání. Ovšem, že nám je jedno kde! Ale odpovědným pracovníkům, včetně hygieny taky. Ale ono je přece zábavnější pozorovat lidi, kteří potřebují na WC, jak jim holubi značkují cestu.
Kdo konečně něco udělá s těmi záchodky uprostřed města? Čekáme desítky let – na co? Až Katka Neumannová povede lyžařskou honoraci vyčůrat za vzrostlé stromy stojící nad oněmi uzavřenými záchodky? Fakt je to k popukání. I ti blbí holubi vědí, kudy vede cestička k WC na dolním náměstí a značkují ji skvěle.
Umíme postavit Plazzu, Hypernovu, tryskový stav, ale maminky stále drží prdelky svých dětí nad trávníkem, vedle desítky let uzavřených WC. Máme tu sponzorské giganty, kteří v tom umí chodit – pány Synery.Ani oni si neumí koupit veřejnost voňavými toaletami?
Během pár dnů navštíví Liberec potomci jedněch z největších donátorů města, rodiny Liebiegů. Mám za to, že je potěší, když se na ně liberečtí obrátí s peticí. Zbourali jsme vám Textilanu, postavte nám kadibudky. Budou mile překvapeni naši bývalí textiláci, kam to dopraovali liberečáci – autoplasti.
Ale co my, liberečtí holubi? Kam budeme sedat my? Komu budeme s... na hlavy my? Drazí radní, dělejte s tím něco. Znáte to. Budou volby – Zvonokosy... Bílí tygři? Rozhodovat budou šedí holubi...
Žádné komentáře:
Okomentovat