neděle 4. ledna 2009

Variace na projev hlavy státu k 1.1.2009

Variace na projev hlavy státu k 1.1.2009  A jak jsem si přál, aby se aspoň větičkou zmínil o našich zavátých svazích Ještědu a Vesce! Nezmínil. Žel, asi to nešlo... Čekal jsem mnohem, mnohem víc. Snad i to, že hluboce raněn, nedoceněn přizná, že nechápe, proč? Proč se vrací spolu s Marxem „Kapitál“. Aby cosi řešil ve světové ekonomice?   Rotačky svobodného světa nestačí tisknout díla „padlého konkurenta“, tu bludnou Marxovu knihu Kapitál si studenti s profesory rvou z ruky ještě za tepla, od rotačky... Koho by to napadlo! Což o to, pan prezident nám nabízí osvědčené řešení, byť jednoduché, ale to už tu bylo. Tržní hospodářství = jediná cesta k prosperitě. V jeho pojetí, globální oteplování, leč v letošním projevu na něj nezbylo. Plně souhlasím: bezbřehost napříč spektrem arogancí mocí těch, co znám z periodik, různých radnic, maštalí a káznic. Na všech těch špryclích pomyslných schodů, po kterých se chodí vzhůru, ale i dolů, plných vytoužených funkcí, pašalíků, strdí, kde teplo je a kde se dobře platí. Ano, ano, pane prezidente... Taky my, tam dole, tohle dobře známe – tužky, kalendáře, stravenky... Jeden by toho chtěl pořád víc... Kam s nimi, Nerudo?  „Hrom do polštáře“, posteskl si Josef Švejk Na Vikárce. Svět pokroku nezastavíš. Dost, dámy a pánové! Došlo i na vás. Dost půtek, lhaní a přežírání. Jsme tu proto, abychom to Evropě naservírovali. Dost bylo Lisabónů a podbrdských kuliček! Je čas, postarat se o své blízké a nenechat je na pospas státní moci. Doma, na vejminku. Pan prezident se často soudí. Teď o tři byty. Jde o precedent.2+1 v paneláku. Kam s babičkou a k tomu děti. Proč si to nepřiznat. Je to dojímavý. Není nad to mít středobod a odtud káru tlačit.  A na závěr jen postesknutí. Proč, proč mu to udělal? Na ČT1 o 15 minut později vystoupil bývalý prezident Havel a prezentoval ryze pragmatické závěry. Nenadržovat bohatým, nevidět za vším naftu a plyn. Naopak, v radaru v Brdech přirozenou orientaci – pevný bod vážící nás k Alianci. V Lisabonské reformní smlouvě novou součást suverenity a budoucnost Evropy. Nešlo to říct srozumitelněji.. Řekni, kde ti muži jsou, co se s nimi mohlo stát? Zdravím vás, Marlen Dittrich. Zazpívejte, prosím, našim chlapcům na misích tu vaši...starou, známou. 

Žádné komentáře: