středa 25. února 2009

Kdesi v severních Čechách

 Hrdina v nesnázích. Ověšen medailemi s hlasem plechového kohouta a platem českého ministra. Hudebník s pravými černými brýlemi. Hrdina od Smíchova, kde na podstavci, téměř v bojových podmínkách, pomaloval tank na růžovo. Myslitel, stratég a diplomat, který „vyprovodil“ sovětské okupanty z republiky. Achileus naší doby. Zbožný a milovaný otec. Opravdový ministr české vlády. Sice té nejslabší, jaká kdy mohla být, ale a přeci jen, je tu!
 A přesto, aby byl tak statečný a vyhověl přání primátorky Chomutova, to zase tak statečný není. To od něj nemůže nikdo chtít, bydlet týden mezi nepřizpůsobivými! To raději pošle do Chomutova Lajlu Abásovou. Ach, takový statečný se v Čechách nikde nenajde. Suma sumárum, ombudsman, ministr a nevím, kdo ještě, nikdo z nich by týden bydlit mezi těmito lidmi nevydržel. Nebo ano? Pak by ovšem měla rezignovat primátorka Chomutova.
 Na výzvu týden rekreace v Chimutově zdarma pan ministr nereagoval. Já bych to pozvání ještě rozšířil, aby si pan Kocáb mohl vzít sebou skromnou dceru Natálku s rodinou. O to rychleji by rozhodoval. A ještě bych čekal omluvu v tisku na adresu primátorky Chomutova. 
 Nazývejme věci konečně pravými jmény! Nedělejme ze sebe, ani z těch druhých, blbce! Pokud budu já v paneláku v noci řvát, musím si hledatbyt jinde. Pokud nezaplatím za bydlení, moc mi na cigárka a pivo nezbude.
 A tak, pane Kocábe, vám hrdino z Prahy a ze Smíchova palec dolů. A vám, neznámá primátorko Chomutova, palev nahoru. Ale pozor! Z české vlády vám pravděpodobně ukáží jiný vztyčený prstík. Prostě a zjednodušeně – máme tam samé hrdiny. Žádné pokakánky, ale skutečné chlapy... Už moc dlouho...

Žádné komentáře: