neděle 16. srpna 2009

Epizoda z dávných let

Roku 1247 se proti českému králi Václavu I. Vzbouřila většina šlechty. Povstání se zprvu zdařilo a vše spělo k vyhlášení Přemysla Otakara, syna Václavova, za českého krále. Nakonec to dopadlo tak, že České království mělo v tu dobu krále dva – otce a syna. Staršímu králi zůstali věrni jen někteří velmoži. Mezi nimi i rod Markvarticů a z nich především Havel Jablonský, který asi roku 1241 vystavěl s bratrem Jaroslavem, předkem pánů z Valdštejna a s Markvartem, zakladatelem rodu pánů z Vartemberka hrad Lemberk. Později se k nim přidali i páni z rodu ostrve (Ronovci), bratři Jindřich a Častolov, synové Smila, kteří dříve od krále obdrželi správu severního pohraničí. Ronovci sídlili v Budyšíně a Žitavě.
K těmto mužům, tak významným pro dějiny Libereckého kraje a Lužice patřil i míšeňský biskup. Jejich přičiněním, odvahou a věrností svému slovu se nakonec stalo, že mladý nedočkavý princ Přemysl Otakar se musil podrobit otci, jehož vláda nad Českým královstvím byla obnovena v roce 1249.
Král Václav nezůstal svým zachráncům a spojencům nic dlužen. První co udělal, bylo darování půdy těm přátelům, kteří ji dosud jen obhospodařovali. Markvartici (z Lemberka) dostali celé Podještědí a Podkrkonoší, míšeňský biskup obdržel půdu z druhé strany Jizerek (dnes polská část). Ronovci vše na sever od Ještědu, mimo jiné Liberecko a Frýdlantsko včetně celého „Záhvozdí“. Vcelku to bylo území zahrnující severní Čehcy na sever od Bezdězu k pramenům Sprévy na západ k Labi. Území získané Ronovci povzneslo rod nad ostatní. Žitavští páni bratři Ronovci z Rodu ostrve ve svém majetku však neudrželi toto dominum dlouho.
Jindřich zemřel po roce 1252 a jeho potomci, páni z Lichtmburka vládli na Čáslavsku. Častolovovi synové dědili společně stejným dílem i přízvisko „Ze Žitavy“, později dědili i majetek. Hynek vládl krajině za Bezdězem a stal se otcem předků Pánů z Dubé. Častolov II. Dostal kraje východní a vystavěl hrad Frýdlant v Čechách. Chval zůstal pánem v Žitavě a v Lipé (Česká Lípa). Vystavěl hrady Ronov, Ojbín a Grabštejn (původně pojmenovaný Ulsitz). Dal zřídit i novou cestu do Žitavy přes Ojbín do Lípy a k Praze. Nejmladší Albrecht dostal území v České Lípě a peníze, za které si koupil Liběšice u Litoměřic.
Jak rychle Ronovci zbohatli, tak rychle je majetku po smrti Václava I. Nový král Přemysl Otakar II zbavil. Učinil tak hned po svém nástupu na trůn v roce 1253. Těžce nesl, že se jeho otec vzdal pohraničí a požitky z „kolonizace“ šly do jiných kapes než královských. Ujal se vlády jako skutečný podnikatel a manažer. Na odebraném území začal výrazně podnikat. Zakládal města (například Hrádek nad Nisou), rybníky, obce a kláštery jako místa vzdělávání i obchodu. Vykoupil darované pozemky a odňal pravomoce k nim. Častolov přišel o Frýdlantsko, Chval o Žitavsko (kromě Ojbína). Žitavě král udělil práva královského města a nechal město opevnit. To vše po roce 1267 neboť do té doby se Ronovci ještě psali „Ze Žitavy“.
V Žitavě se narodil Petr, později opat zbarslavský, český dějepisec 13. století. Přemysl Otakar II prodal ve známé kauze Frýdlant v Čechách míšeňskému šlechtici Rudolfu z Bibrštejna, který sice zaplatil, ale nedostavil se, jak zněla kupní smlouva, na pomoc svému vladaři na válečné pole.
Střední Žitavsko s Grabštejnem prodal jinému šlechtici z Míšně, Jindřichu z Rotova, dědičnému purkrabí na hradě Doníně a protože Frýdlantsko bylo od Žitavy dost daleko, byl ve 13. století postaven hrad nový, menší - Hamrštějn a malé městečko Reichenberg – Liberec.
To bylo jen malé nahlédnutí do dějin našeho Libereckého kraje, území, kde žijeme a které žilo svůj osobitý život daleko, daleko před námi problémy ne menšími, než kterými se trápíme my. Rozhodně nešlo o kraj, kde se nic nedělo a kde by lišky dávaly dobrou noc.

Pramen: Dr. J. Šimák, Profesor Karlovy Univerzity „Nejstarší historie Horního Ponisí“

Žádné komentáře: