neděle 15. listopadu 2009

Trocha snění nikomu neuškodí

 Taky se vám zdá, že jsme v poslední době moc vážní? Buď nám schází sex nebo to je vážnější. Jsme natolik racionální, že se zapomínáme bát a přestali jsme snít. Z našeho života se vytratila romantika. Napomáhá tomu podzimní počasí a málo sluníčka. Hodně obyčejných, stále se opakujících starostí: děti, rodiče, zaměstnání, auto, politika ( hrůzostrašnosti vysokoškolských diplomů v Plzni – jenom v Plzni?), prasečí chřipka, peníze, bydlení, SIPO, půjčky...
 Kdy je čas na snění? Na něco, co není všední, každodenní starostí? Obdivuji spoluobčany s vizí. Ty, kteří nemyslí až tak prakticky a dokáží se vzepřít. Je úplně jedno, zda žili včera nebo nás opustili před čtyřmi sty lety. Jedním takový byl Jehuda Levy ben Becalel, vrchní pražský rabín, který zemřel 17. září roku 1609. 
 V minulých dnech skončila v Císařské konírně Pražského hradu výstava Cesta života, věnovaná člověku... Osobnosti, s jehož životem je spojováno vše, co dnešnímu člověku schází. Žil v době bez internetu, kdy doručení zprávy bylo spojeno s nemalým nebezpečím, v době, kdy soud i právo, nemoc a smrt měly příchuť všudypřítomného náboženství, kdy dům od domu měli odlišnou kulturní orientaci. Prostě středověk. A právě tehdy v Praze žil a tvořil člověk dodnes živý a inspirující, jehož filozofie (názor na svět a jeho chápání) se stala odkazem pro nás všechny, židy a křesťany.
 Učitel (maharal), kněz, filozof, matematik, spisovatel, divotvůrce, otec Golema. Legendární postava, která inspirovala mnohé umělce, tak, jako každého, kdo se chtěl a chce prát se všedními dny. Jako vzor a příklad člověka, který se vzepřel a vyvzdoroval na osudu nesmrtelnost a světlo vedoucí k řešení problémů. Cestou mystiky, bádání, hledání a alternativy, kdy člověk, tehdy, jako dnes, nesmí přejímat stereotypy, jako daň pohodlnému životu, kdy boj s pohodlností je bojem o přežití jednotlivce, rodiny, národa...
 Tento židovský rabín se vzepřel a svůj pronásledovaný lid se snažil uchránit od závistivců a prázdných makovic, hledajících chybu svého zpackaného živobytí u jiných, jen ne v sobě samém.
 Autor Golema, umělé bytosti, nabízí každému z nás sílu ke stvoření vlastního imaginárního ochránce, tvůrce a pokračovatele života, který bude svobodný, nesvázaný politickými stranami, kompromisy a věčnými ústupky. Každý z nás může jít a hledat vlastní cestu štěstí, nesvázán řetězy a nepřipoután k něčemu, s čím nesouhlasí. 
 Ohlédněte se za těmi, kteří se onou cestou vydali a jako maják ční a září na cetu budoucím statečným.

Žádné komentáře: