Pokaždé, když procházím v Liberci před radnicí, zavadím v dlažbě náměstí pohledem o žulový kámen s bronzovým letopočtem 1603. Ano, tady stávala původní liberecká radnice, budova z konce 16. století, z milosti a vůle Kateřiny z Redernů, slavné to kdysi manželky Melchiora z Redernu. Rok 1603 byl rokem dokončení stavby, která dominovala shluku dřevěných domků a stala se ozdobou náměstí tak, jako později empírová kašna s Neptunem, která se letos vrátí před radnici novou. Ta stará, původní, původní z let 1599-1603 zhořeleckého stavitele Markuse Spaco (Spazzia) se povedla. Řečeno dnešní mluvou, byla multifunkční a sloužila městu do roku 1893.
V budově byl kromě radní a soudní síně i prostorný taneční sál, v přízemí krámy, kde se prodával chleba a maso, městský sklípek s prodejem piva a vína. O svátcích se z ochozu radnice vyhrávalo a troubilo. Na zábavu se nezapomínalo. Před radnicí pranýř, kde byli potrestaní vystaveni všeobecnému posměchu kolemjdoucích a zevlujících spoluobčanů, vítajících každé zpestření dne. Roku 1633 byl pranýř, poskytující zábavu obhroublého typu nepatřící před dveře slovutné instituce města, přenesen na dnešní náměstí před kostel sv. Antonína.
Město se chodilo bavit přímo na radnici. V tanečním sále se už od počátku 17. století pořádala herecká představení. Městská kronika uvádí i jejich názvy: Komedie o umučení Krista, Hra o králi Davidovi, O Absolónovi a další. V 18. století liberecká radnice hostila kočovné společnosti. V divadelní sezóně roku 1787 se stalo, že během představení z části radnice, která sloužila jako šatlava, utekli vězňové. Touto kauzou se zabýval Pražský apelační soud, který pak zakázal městské radě povolovat divadelní představení v době, kdy v šatlavě někdo byl. Další omezení pro divadelní zkoušky a představení představovaly radniční úřední hodiny: denně od rána do 12 hodin a odpoledne od 15 do 18 hodin. Žel, nic, ani radniční zábava, netrvá věčně. Budova radnice stárla a v roce 1794 se dočkala prvního podpůrného trámoví.
Jak město rostlo, rostl i zájem o divadlo. Samostatná divadelní scéna ve městě vyrostla v roce1820. Bouřlivý rozvoj průmyslu, populační exploze a bouřlivý rozvoj městských částí znamenalo, že všestranně sloužící budova radnice přestala stačit tempu rozvoje města a ustoupila stavbě nové, velkolepé budově, kterou známe my. Jak je dnes vidět, ani taková stavba nestačí současné administrativě a radniční úředníci okupují další městské objekty. Budou jim v budoucnu stačit? Nepřehlédněme radničními úředníky nevyužité multifunkční sportovní haly. Ušetříme na silných trámech k podložení stropů, aby pod vahou úředníků nespadly, jako v roce 1794.
Žádné komentáře:
Okomentovat