Je tomu právě 55 let, co ředitel školy v Modlibohově, Bedřich Eisenbarth, našel v Hořením Starém Dubu skutečný stříbrný poklad. Později se ukázalo, že původní místo uložení nálezu byl prostor bývalé cihelny v Českém Dubu. Pokud budeme vycházet z odborného posudku, pak dejme slovo Dr. Lubomíru Nemeškalovi, pracovníkovi Národního muzea v Praze, který již v roce 1981 nález zařadil do dějinných souvislostí a upozornil na značnou historickou hodnotu.
Muzeum v Českém Dubu se významně spolupodílelo na odborném určení a zpracování a bylo i iniciátorem odborné přednášky, která nález zařadila do neopominutelných znalostí o středověku v severních Čechách.Samotné období let od roku 1300 až do konce první poloviny 16. století tvoří v dějinách českého peněžnictví tzv. druhou epochu, navazující na předchozí ražbu denáro-brakteátů. Tolik učebnice.
Objev velkých stříbrných ložisek v Kutné Hoře na konci 13. století a snaha ozdravit českou, tehdy feudální ekonomiku (neplést se současnou kapitalistickou), zavedením nejen politického, ale i mezinárodního platidla, byla realizována respektovanou mezinárodní mincí, českým grošem. Ten byl v polovině 16. století nahrazen novým platidlem, jáchymovským tolarem.
Poklad z Českého Dubu pochází právě z let, kdy kvalita české měny rostla a nabývala na významu v celoevropském prostoru. Nalezené množství (více než 3 kopy) pražských grošů mělo již tehdy značnou hodnotu. Kolem roku 1424 stála kráva 24 grošů, 1 kopa se rovnala 60 grošům. Nález českodubských mincí při bližším zkoumání potvrdil oblíbenost těchto mincí i v řadě okolních zemích. Ty českou ražbu pražského groše kontrasignovaly a tak nalezené mince nesou dodatečné značení – přezkoumání pravosti jihoněmeckými městy Chur, Augsburg, Nürberg a Hornošvábského svazu měst. Tím se hranice nálezů pražských grošů s dodatečným certifikátem pravosti a kvality české práce posunula dál k severu nad území Labe..
Českodubský nález před 55 lety se stal důkazem svébytnosti a ekonomické nezávislosti i následné prosperity české ekonomiky vyjádřené mimo jiné i dobrou mincí, platidlem převyšujícím jiné. Na Jablonecku a Liberecku památek z raného až vrcholného středověku až zas tolik nemáme, abychom si mohli dovolit opomenout poděkovat za práci jak odborných muzejních pracovníků v regionálních muzeích, tak nadšencům, kteří pro dějiny regionu žijí. Všem těmto lidem patří zadostiučinění a poděkování za práci. Neměli bychom zapomínat předchůdců ani těch, co obětavě pracují v menších městských muzeích například v Chrastavě, Lomnici nad Popelkou, Smržovce, Železném Brodu. K těm současným již brzy přibude i nové muzeum v Hrádku nad Nisou.
S nalezenými mincemi z objevu před 55 lety se můžeme potěšit v muzeu Karolíny Světlé v Českém Dubu.
Žádné komentáře:
Okomentovat