Za panování Rudolfa II. se děly prapodivné věci. Císař a král český, který své země spravoval z Pražského hradu, měl prapodivné choutky. Zajímalo ho vše, co se vymykalo běžnému životu. A tak, když mu rovenský farář z kraje od Turnova nabídl pamětní spis o Kozákovu a jeho pokladech, ustanovil jej Rudolf II císařským vyhledávačem přírodnin a privilegium ještě dál rozšířil o vyhledávání a pátrání po vzácném kamení a jiných věcech, které by mohly obohatit císařskou pokladnu i kabinet zvláštností, v němž už císař leccos zajímavého nashromáždil. Kameny broušené do pohárů, poháry z kokosových ořechů, kořeny mandragory v podobě lidských těl...
Rovenský farář, Šimon Tadeáš Budek, vyzdvižený císařem do významného postavení, dostal, jako odznak své hodnosti, červenou korouhev a v ní černou orlici vyšívanou a k ochraně pět císařských vojáků. Jeden z nich korouhev nosil, druhý byl trubačem a zbývající tři chránili císařského hledače.
Dnes, po více jak 400 letech si můžeme už jen představovat, jak na úbočí Ještědu, v Jizerkách, na Kozákově i jinde vlaje ve svěžím větru rudá korouhev s černým orlem, poblíž, v potu tváře kope a kutá rovenský páter Šimon Tadeáš Budek, který hledá polodrahé i drahé kamení a vedle, kousek od něho sedí císařští vojáci. Pokud jeden z nich zrovna netroubí a ostatní nemastí karty, popíjejí pivo nebo víno...
Jak dopadla tato expedice s geologickým kladívkem, rýčem a lopatou v našem okolí a jak dopadl podnikatelský záměr dvojctihodného faráře Budka, to nám kronikář, Bohuslav Balbín, zapomněl sdělit.
Žádné komentáře:
Okomentovat