středa 11. srpna 2010

Smích léčí

Smích léčí a brání opruzeninám. Nechci už ani řádkou, ani slovem, ale musím. Prosím, zasmějte se se mnou. O politice nikdy a o mrtvých jen dobře. Představte si, že je to tu zas. Nikdy nekončící seriál o volbách a s ním spojené svlékání donaha, dělení ještě živého medvěda.
Suverenita – blok Jany Bobošíkové, dámy, vždy jako z cukru, se sukní na milimetr tak, jak má být a s kterou by směla i do Vatikánu. Dáma ale míří jinam a stále se zlobí. Jedním argumentem mě ale dostala do kolen. Na prvním místě je kritika Bohouše Sobotky (nepleťte si, prosím, s rentgenologem a senátorem z Liberce), úřadujícího šéfa ČSSD.
Politické straně paní B. vadí Sobotkovo prohlášení, že kromě ní (paní B.) nemá Suverenita osobnosti hodné vysoké politiky. Vědí „suveréni“ o čem „Bohouš“ mluví? Poslanec, když se vyvede, to je terno! A když mu shůry není dáno, pak je kolem dusno, nebezpečno až nepříčetno. Hloupost nechodí jen po stranických křeslech, ale když se v takovém křesle usadí, dá o sobě vědět, tak není kam poslance uklidit a ten škodí a škodí....
Tohle si asi paní B. a šéf Suverenity, Petr H., jaksi neuvědomili a za poslance navrhují ty, jejichž schopnosti jsou takové, že převyšují ostatní. Opravdu? Například známá Klára Slámová a mistryně světa v trojskoku, Šárka Kašparová, s kvalifikací jako řemen od gatí. A tak budeme mít i nadále mít parlament dvoukomorový, který se nikdy sám nerozpustí, neboť je vskutku dobře placený. Ćasto jde řeč, že je to cestovka za všechny prachy. Ne za jejich, samozřejmě, ale za naše, námi placená, kterou oni hojně používají. Komické až k pláči. Naše důchody jsou v nedohlednu, nebo, možná, podle toho, kam mistryně doskočí... Kariéra, která určitě potěší. Proč taky ne? Za čtyři roky vyskočí z rozjetého vlaku a bude se divit, jak to „tam“ někdo vydrží.
A tady ta sranda končí. Není totiž sama, kdo měl zůstat za doma kamny. Smál bych se až oči slzí, vzpomněl jsem si na liberecké Mistrovství světa v lyžování, také šéfované mistryní.
Zrušit druhou komoru parlamentu, protože fakticky k ničemu není. Není jinde místo, kde se tak dobře relaxuje, kde se tak dobře platí. Tři kopějky a dva ruble, dolar a tři centy, koruny, koruny, sypejte se do čepice... Potřebným v okolí Valdštejnského paláce.

Žádné komentáře: