Dovolte, abych se představil. Jmenuji se Hanuš Rudolf Breda a jsem plukovník císařské rakouské armády a právě jsem investoval 72 313 zlatých cash za Lemberské panství na samém okraji libereckého okresu. Nic moc, 2000 hektarů. To vaši ostří hoši po revoluci v roce 1989 si přišli k větším majetkům.
Mé panství má 2 dvory a 12 vesnic. Od Markvartic u Jablonného až po „Kryštofák“ kousek od Machnína. Správu investic jsem zadal úředníkům na Lemberském zámku. Kastelánka paní Černá s tím privatizačním projektem nechtěla mít nic společného. Však už mají místní ze mě strach. Začíná se říkat Breda – běda. Nemám tu moc velkou zaměstnanost. Ale jak sami dobře víte, na chudé lidi platí jenom přísnost. A tak jsem hodně přísný. Živí musí platit i za ty, co se odstěhovali nebo i za mrtvé. Můj rozpočet musí být vyrovnaný. Mám tu něco jako vládu rozpočtové odpovědnosti. Co by tomu řekly naše děti, kdybych je zadlužil? Nejsme žádní Řekové, potažmo Španělé. To tak, za chvilku bychom tu měli odbory a rebelii…
Už to jeden z Markvartic zkoušel. Šel do Prahy s deputací a se stížností. Zasáhnout jsem musel, copak jsem nějaký kuvajtský princ? Z každé rodiny muselo odejít jedno dítě do panské služby nebo se vykoupit za hotové. Moji maníci musí kupovat jen moje zboží. To je přece dobrý marketing. Takhle se živí v Čechách mnohé obchodní řetězce a prochází jim to. Dříve prý z každého domu odevzdávali tři vřetena příze, nyní musí odevzdávat patnáct vřeten. No, řekněte něco! To jsou přeci současné trendy. Prodávám ji dál. A patnáct je přece víc než tři. Co ty lidi učí v těch dnešních školách?
Vymyslel jsem na chudý něco, co je moc fajnové i pro nezaměstnané – všichni musí držet husu a čtyřikrát za rok z ní odvést sedrané peří. Teď jsem to právě rozšířil i na Romy a cikány. A pivo budou nakupovat jenom moje, žádné plechovky. Moje zámecké pivo nebo od kolegy knížete Schwarzenberga nebo Lobkowicze. Pivo s korunkou nebo pij vodu ze studny. Takový je, prosím, zdravý venkovský život u nás na vsi. A ani Brusel nám ho nevezme. Má pravdu ten popletený potulný minesengr, když hřímá z Pražského hradu písně na protievropskou notu.
Má poslední novinka jak brát chudým a přilepšit pánům, je povinnost žen prodávat své vlasy parukáři. Ten bude chodit dům od domu v doprovodu mušketýra, aby mu ty hloupé ženské neublížily. Však už to zkoušeli. Vypnul jsem jim televizi a mobily a podívejte se, děti je doma zmlátily. Když pak oblehli i zámek, přišel mi pomoci kolega se soukromé školy Aeneáš Silvius Piccolomini.
Odměněni byli naopak starostové obcí z Noviny a Údolí sv. Kryštofa, kteří nepodlehli svodům oranžové barvy. Dostali diplomy a směli mi políbit pravici...
Závěrem mého článku pro „pravého zastupitele“ mi dovolte pozdravit jeho úspěšnou redakci, bohaté sponzory a lyžařské organizátory z veleúspěšného mistrovství v lyžování. Jménem svým a chráněné krajinné oblasti Lužických hor vám přeji vše nejlepší.
Vám oddaný plukovník Breda Ruda Hanuš, v. r.
Žádné komentáře:
Okomentovat