Co jsou někteří lidé schopni udělat, aby si uchovali majetky a různá významná postavení, známe z českých korupčních kauz. Nepřekvapilo, že současné armádní vedení, asi z nudy a nedostatku válečné vřavy, jelo v předražených zakázkách výzbroje, hygienických prostředků, padáků, zlatých šavlí, střapců a knih. Říká se přeci: „Řeči se vedou a voda teče.“ Nic nového ani pod Ještědem. Podívejme se spolu i z tohoto úhlu na poslední měsíce nacistické éry Velkoněmecké říše u nás v Liberci, v Textilaně, tam, kde dnes zeje místo továrny díra jako do pekel…
V roce 1945 to už ani nebyla největší textilka v Sudetech, ale něco, kde se vyrábělo sukno a válečný elektromateriál firmy „Blaupunkt“ z dalekého Berlína. Už rok před koncem války se vrací do Liberce šéf firmy J. W. Liebieg z lotyšské Rigy, kde řídil tamní obsazené textilní firmy. Ani to panáčkovi nepomohlo. Do armády a na frontu museli všichni Němci. Peníze dělají divy, a tak, jak to chodí v bohatých famíliích, synek byl vyreklamován a na frontu do bitvy za předem prohrané nacistické ideály odjel někdo jiný.
Poslední německý ředitel, nám dnes známé „Textilany“ v Liberci, J. W. Liebieg, se dal urychleně v nemocnici u Mladé Boleslavi (mimo Říši) operovat a nakonec opět skončil v Textilaně a zde, světe div se, začal s dělníky mluvit česky. Firmu vedl až do 22. června roku 1945, kdy továrnu převzal národní správce Viktor Čepelka. To už poslední liberecký Liebieg byl za podporu nacismu ve vězení. Odtud se dal rozvést se svou ruskou manželkou Žofií z knížecího rodu Galicinů. Před odpykáním trestu, když po něm začaly ruské soudy pátrat, byl mimo pořadí předčasně odsunut do tehdejšího západního Německa.
Aby Textilana mohla zahájit tradiční výrobu látek, museli si její dělníci nejdříve narubat uhlí, sami si vyložit vagóny se surovinami a navíc si majetek v továrně museli i ohlídat před rozkradením nebo před sabotáží. O znárodnění německých továren se jednalo v Praze kolem února roku 1946. Úředním potvrzením znárodnění Liebiegových továren byl dekret ministra průmyslu ze dne 7. 3. 1946. Tehdy vznikla naše Textilana jako n. p. České vlnařské závody v Liberci. Zlato i stříbro československé průmyslové výroby…
Žádné komentáře:
Okomentovat