neděle 20. března 2011

I sluníčko se občas směje

Protože se stává běžnou věcí nechat si zarámovat a po stěnách rozvěsit certifikát kvality svých služeb, budiž všem frekventantům a obdarovaným na vědomost dáno: Buďte opatrní! Vaše horlivost se nemusí vyplatit a jeden příklad z dějin budiž vám příkladem, kam až to může zajít.
V libereckém archivu je uložena jedna velevýznamná listina. Je to pergamen o rozměrech 66x43cm psaný v německém jazyce s datem 11. dubna 1577. Listinu dole pod textem podepsal císař Rudolf II, dále nejvyšší kancléř (dnes bychom řekli ministerský předseda) Vratislav z Pernštejna a úředník dvorské kanceláře D. Khober.
Císař Rudolf II. v dobách nevybouřeného mládí navštívil Liberec několikrát, protože se mu tu líbilo. Spřátelil se s Rederny a na jejich přímluvu udělil městu právo používat městský znak, pečeť a konat jarmarky dvakrát ročně po osm dní. To nebylo právě běžné a město z jarmarků bohatlo.
Listina, která to vše stvrzovala, přišla ve Třicetileté válce o velkou císařskou pečeť. Zůstala po ní jen šňůrka zlaté barvy. Přesto se liberečtí konšelé rozhodli, že nadešel pravý čas dát listinu pod sklo a vystavit ji. Žel i dobré úmysly vedou jinam, než kam primátor s koalicí namíří. Tentokrát byla na vině slunce. Mířilo svými paprsky na listinu tak, že část textu je dnes na originálu nečitelná. Ještě, že obsah je znám z dalších císařských listin, kterými byly liberecké výsady potvrzovány!
Takže, milí přátelé, až budete ve svých kancelářích věšet zarámovaná osvědčení o školách a kurzech, jejichž jste absolventy, vzpomeňte na ony liberecké pantáty, kteří našli neomylně místo na slunci, abyste v budoucnu nemuseli hledat v paměti, kdy, kde a na jaké škole jste své mládí trávili. Vždyť dneska se vás na to co chvíli někdo ptá a ověřuje si to…

Žádné komentáře: