Celý ještědský hřeben, to byla od nepaměti vážná překážka jak z Liberce do Prahy, tak z Prahy k nám. Zemská stezka musela horu obejít zleva či zprava. Její hřeben se stal hranicí panství Liberec- Český Dub, hranicí okresů Liberec – Turnov a po staletí i hranicí národnostní mezi Čechy a Němci. Na kopec 1012 veliký dost.
Nic však nebránilo, aby právě hustým porostem neprůchodnými stezkami neputovala „procesí“ lidí tam i zpátky za prací, za svým lidským osudem… Nemyslím tím jenom pašeráky Karolíny Světlé s cukerínem od Žitavy přes Kryštofovo údolí do Světlé a k Dubu. Mám na mysli babky s nůšemi na zádech plnými másla, králíků, slepic, vajíček. Tak obyvatelé z Podještědí zásobovali Liberec drůbežími a zemědělskými výrobky. Jak to proboha donesly těmi úzkými pěšinami, když skutečně první skutečná prašná silnice tudy vedla až po roce 1868?
Lesem, stráněmi, přes potoky pokrytými jen suchými větvemi a kmínky mladých smrků denně i za úplné tmy chodily desítky mužů „ze za kopce“ do textilek v Liberci a okolí za prací. Lesní pěšiny plné vyčnívajících kořenů a kluzkých kamenů skýtaly jen o málo míň nebezpečí úrazů než používání “komunikací“, které vybudovali provizorně majitelé lesů pro svážení a slaňování dříví úzkým hladkým korytem nebo obdobných „tobogánů“, úzkých koryt ke svážení vápna do Liberce a okolí. Často se stalo, že na pily na svazích Ještědu společně se staženým dřeva z hor sem byli přiváženi dělníci s těžkými úrazy z těchto prapodivných cest, kde i koně měli problémy.
Však i silnice z horního Hanychova do Hořeních Pasek nebyla víc než ukrutnou skladbou nevídaných nebezpeční, strmého stoupání a problému s jedinou silou dovléci materiál z jedné strany Ještědu na druhou stranu.
Koně. Dnes bychom mávli rukou. Ale svět našich předků jedno století nazpět byl o cestě, na které byl pánem kůň. Horší to bylo v kopcích. Záskalí, Ještěd. Vozkové si ke svým zapřaženým koním museli najít další pár koní, který pomohl vytáhnout nákladní vozy z Hanychova i Pasek až na Výpřež, odkud byla později ještě cesta až vrchol Ještědu…
Jistě se pamatujete, kolikrát jen byl i během našeho života vzpomenout tunel vedoucí skrze Ještědský masiv aby tak byla zkrácena cesta ku Praze a do světa. Už se ho asi nedočkáme. Nejsou fabriky na Liberecku, není zájem o železniční dopravu. Není co dopravovat. Nová rychlostní komunikace obcházející Ještědské hory vás dopraví na okraj Prahy v šedesáti minutách, ale … Kraj pod Ještědem, kraj Karolíny Světlé se asi nikdy nedočká pořádných silnic ani vlakového spojení se svými sousedy se světem za humny. Pokud ovšem nechcete použít lanovku na Ještěd.
Žádné komentáře:
Okomentovat