Tak jsem byl „na cukru“. Zná to hodně z vás. Jednou za 3 měsíce odběr krve, moč a pak vysvětlování. „Přibral jste, ukažte nohy, třicet korun sem! Z vás paní doktorka nebude mít radost.“ Co smím, co nesmím. Zhubnout musím. Tentokrát mám argument já. Koupil jsem si kolo a už sporadicky jezdím. Divím se, že doktorka nejásá se mnou. „To není moc dobrý nápad“, dozvídám se. „Budete jezdit, dostanete hlad a sníte toho víc, než jste spotřeboval.“ Asi jsem na paní doktorku koukal jako ranec neštěstí, tak aspoň dodala: „Zhubnout musíte.“
Mám já to radosti! Mirabelky nesmím, čokoládu (co to je?), buchty, džemy, ovoce. Není nic horšího, než dieta, snad ještě horší je dodržovat ji. A tak je to se vším, co si oblíbím. Dcera se mi vdá a z bytu odejde, rybičky v akváriu se pozřely navzájem, oblíbenou knížku půjčím a už se nevrátí, jdu na film do předraženého kina a nic z něj nemám, usnul jsem. Píšu si s chlapem do Vídně a posílám mu staré pohlednice a on mě starý Liberec. Píšeme si léta a on mě pozval k němu – do práce, do Vídně. Je hlavním „inženýrem“, cukrářem v hotelu Sachr a sachr dort je jeho specialitou. Řekněte mi moji drazí, kde se stala chyba? Proč já musím trpět jako kůň? Proč mě štěstěna dobrého jídla opustila? Dal bych si zmrzlinu, meloun, pořádný pivo, ale ve všem je cukr. V jogurtech, palačinkách, rumu, sušenkách. Sachr s cukerínem by asi nebyl hit.
A teď raďte, co s tou nadváhou? Co s kolem, které také nebylo zadarmo? A tak hledám mezi řádky, co dělat a neřvat. Komu volat? Na které dveře klepat? Do kterých kopat? Mám hlad a rudo před očima. Jsem na jednání a mají tu na stole zvlášť dobře vypečené houstičky, buchtičky s krémem. No a co já? Mám chuť a snědl bych všechno a všechny, co mi dobře radí. Mám škodolibou radost, když pánovi odvedle upadne kopeček jahodové zmrzliny do klína…
Jsem přesvědčen, že i tohle pomine. Musí. Opadávají emoce i vlny tsunami, zmizí i skvrny na slunci – vychladnou. A nám nastanou časy, kdy budeme smět všechno. Doufám jen, že to nebude, až v nebi, tam se mi zas tak moc nechce. Být mrtvý pro kus Sachru a mít křídla, to zas ne. Mám nové kolo. Uvidíme, kdo s koho. Počkejme si do švestek, i když slivovice také není bez cukru…
Žádné komentáře:
Okomentovat