sobota 5. listopadu 2011

Kouzla kouzla zbavená

Co vím, tak u nás doma se nikdy nekouzlilo. Pokud se pamatuji, tatínek měl po měnové reformě v roce 1953 v Totexu Chrastava tak malý plat, že maminka tvrdila, že to bude zázrak, když s penězi vyjdeme, že kouzlit neumí.

U nás na severu Čech se kouzlí pravidelně v hotelu Crystal v Železném Brodě na Jablonecku. Ve zbytku světa začali o něco málo dřív. Westcarský papyrus se zmiňuje o kouzelnictví před rokem 1700 př. n. l. To je suma sumárum 3800 let…

Ani Praha na tom není v tomhle ohledu nijak špatně. V jedné historické studii vydané v roce 1906 v Londýně se popisuje kouzelnická produkce polykače kamenů v Praze v roce 1006. O pár století později, za vlády osvíceného císaře Rudolfa II., byl jeho dvorní alchymista Hieronymus Scoto, kterého národ zná z filmu Císařův pekař a Pekařův císař, obratným alchymistou, kouzelníkem a diplomatem. Scoto byl prvním kouzelníkem, který měl své kouzelné mince a pracoval s nimi.

Kouzelné mince měly schopnost se lámat, dělit, čtvrtit, mohli jste jimi protáhnout šátek nebo je prostřelit šípem. Scoto sám byl na jedné z těchto mincí zvěčněn. Škoda, že se mince ztratily.

V roce 1955 navštívil školu v Machníně kouzelník, který tak dlouho točil klikou malého strojku, až z něho vytočil spoustu stokorun. Ale Češi napomohli rozvoji a kouzelnictví i tím, že jeden z nich toho měl doma dost a vydal se za moře, do světa velkých kouzelníků. Jmenoval se Martinka a byl neskutečně úspěšný ve Spojených státech amerických.

Asi to nevíte, ale pražská skupina kouzelníků založila na počátku roku 1922 tzv. anglickou lóži s kouzelnickým jménem Ponrepo. Její člen, Viktor Ponrepo tedy nebyl jen prvním českým filmařem a producentem, ale i pražským koncesovaným kouzelníkem. Ještě prozradím, že velký Ponrepo, vlastním jménem Dismas Šlambor, byl ve své době známý po celých Čechách. Když už tak hezky chválím Čechy, jako líheň kouzelnictva, neměl bych zapomenout na kouzelníka známého z děl Aloise Jiráska – Žita. V odborných kruzích je zase známé jméno rodiny provozujících magii již několik staletí. Na jedné kouzelnické minci lze přečíst text „Staletí tradice Kellnerů“.

Protože chvíle strávená s kouzelníky zůstává v paměti především dětí celý věk, podpořme kouzelníky, svět kouzel Arabely, Rumburaka, Harryho Pottera, velkého Houdiniho, Bosca, Copperfielda. Krásných iluzí, snů a přání, které nás doprovází celým životem. Choďme s dětmi za iluzí, za magií, za přeludy, neboť srdcím není silnějšího léku než krásný sen a rozzářené oči dětí.

Žádné komentáře: