Cizí
kuře si v „době hospodářské krize“ klidně šlape u nás po dvoře. Nevím, co ho to
napadlo, ale nemusí to skončit dobře. Rozhlížím se, co ostatní partaje
v domě. Záclony v oknech se významně vlní a dmou, což svědčí o
závažnosti případu. Za okny u sousedů se dějí věci, že soud v Haagu je
proti tomu bezvýznamnou konferencí. Všichni, i ti, co mají jen malé okno
garsoniéry, už porcují medvěda – promiňte, chtěl jsem říci cizí kuře na našem
dvorku v době oběda.
Kuře
si, nevědomo věcí příštích, dál vesele šlape po dvorku, jako by se nic nedělo.
Záclony za okny sousedů přestaly vlát, což znamená jen jedno. Svatá aliance se
rozhodla, jak postupovat dál. Od této chvíle je konec rozhovorům, dost bylo
tolerance. Nyní budou znít už jen zbraně a příbory.
Kuře
si šlape vesele dál, neví komu stíní, komu vadí. Ortel je už ale vyřčený: Kuře
je vetřelec, který chce jen bořit a ne stavět. Proto ho musíme zastavit a
navždy zneškodnit. Naše kuřata v „době hospodářské krize“ se učí kam chodit, co
dělat, kde nocovat a teď si představte, jak mezi nimi agituje a štve proti nám cizí
kuře. Zapomeňte, že jednou, dej Bože, z něj bude slepice, které nic, ale
vůbec nic nezabrání snášet vejce.
Vejce,
vejce, kterých je kolem tisíce? Co s nimi? Nikdo je nechce? Už jenom ten
tvar! Jedno jako druhé, všechna v podstatě stejná, jak to nakonec
v Evropské unii má být. Okurky, mrkev, rajčata jako vysoustruhované, jedno
jako druhé, podobné si, inu,jak jinak, jako vejce vejci.
Nic
z toho to hloupé cizorodé kuře neví. Vybočuje. Je cizí. Bůhví, s kým
ho ta česká hloupá slepice měla. Otcem by mohl být i Ital, ti nosí kohoutí peří
k policejní gala uniformě v den oslav vzniku republiky. U nás to nejde.
Nám svátky splývají v jedno krásné odpoledne na trávě, na sluníčku u řeky.
Kuře
si pochoduje dál. Provokuje a pokouší osud, testuje, co český panelákový
zákazník potřebuje. Co jí uprostřed televizního přenosu, když dávají
dobrodružný film, operu, Ferdu Mravence či zprávy o sedmé. Kdy jí mastné,
sladké, sladko-kyselé, kdy přisoluje, kdy k masu přidává hořčici, křen a
kdy to splachuje pivem, kdy zapíjí slivovicí.
Kuře to
netuší. Je jako malé dítě, jako vláda páně Nečasova. Už je taky pozdě. Sousedé
si brousí nože. Končí doba tolerance a vegetariánství. Od nynějška musí každé
kuře, i to vaše, mít u sebe průkaz totožnosti neboť jinak je závažně podezřelé
z destabilizace naší civilizace. To se neslučuje ani se životem
v zadním traktu našeho dvorku.
Najdi si svého
žití lepší cíl, vytápěný kurník, teplý pražský pašalík, chovatelku zatoulané
drůbeže, poslankyni pík, pík, pík…
Žádné komentáře:
Okomentovat