neděle 24. června 2012

Lodní turistika v Libereckém kraji

Dobrý den, pane kapitáne… 

Začínám, jako bychom si esemeskovali, nebo psali mailem. Ještě jsem na Vaši loď nenastoupil, nejsem si docela jistý…
Ne, nemyslím, že bych Vám psal, že se bojím, že má příprava na setkání s Vámi a Vaší lodí je mých pár minut plavby na kanoi. Že nejdál jsem plul na nafouknuté pneumatice od traktoru po Nise od mostu v Machníně k Pfeiferově fabrice.
Ta Vaše loď je velký parník. Viděl jsem jí podobné, co plují přes Atlantik. Slyšel jsem a věru z dobrého pramene, že to není až tak úplně bezpečné. Loď byla na moři, Bůh suď, snad jako doma. Měl jsem ji doslova na dlani. Na pohlednici. Počítal jsem její kulatá okna a nejsem si jistý, zda zrovna půjdou otevřít, pokud loď bude mít snahu potopit se. Asi tak přibližně tohle napíšu kapitánovi. Zda mají dost záchranných člunů, plovacích vest, sirénu v pořádku a dost vyškoleného personálu. Zda umí plavat. Všichni. Hlavně personál. Kapitán, a ten to jistě ví opouští loď jako poslední. Pro jistotu se zeptám i na tohle.
Dost důležitá je i vysílačka, aspoň od té doby, co se potopil ,,Titanik“. Taky to byla dobrá loď, to mu napíšu doslova, ale pochválím mu i jeho loď a srovnám parametry. Cenu lodního lístku, pojištění, jídelní lístek, čistotu uniformy, program, zastávky, kvalitu šampaňského, kuchyni a vůbec personál od tkaniček u bot až po vlasy. Zda taneční orchestr nejsou staří hudebníci, nebo zda je v orchestru lepá děva se skleněnými houslemi. Nevadí mi ani free shop, obchod s orientálními suvenýry, lékařská služba na palubě, připojení wifi. Samozřejmě zadarmo.
 Je toho dost, co chci vědět než nastoupím na jeho loď. Zda mi platí pojištění, na mě a zároveň na auto. Auto si s sebou neberu, teprve uvažuji o koupi, ale člověk nikdy neví. Pokud se nic nestane uvažuji, že pojedu i po podruhé. To abyste jednou, až děti povyrostou a nastanou dlouhé večery, budete jim vyprávět jak jste se plavil ne na Liberecké přehradě, ale po opravdovém Máchově jezeře. Jak dobře připraven jste byl na podmínky lodní přepravy a plul bez obav vstříc dobrodružství na velké lodní trase.
Děkuji předem za projevené projevy přízně, budu se snažit nezklamat a nezvracet do vody, na uniformy, na stoly. Budu chtít, aby se všude říkalo, jak chlapi od Liberce a snad i z Jablonecka ,,umí po palubě chodit“ a přijmout lodní nepohodlí.
Dostanu-li na všechny otázky slušné odpovědi, automaticky se stavím za lodní turistiku v našem kraji. Za rozvoj a technický pokrok. Za statečné lidi, kteří umí bojovat a jdou za svými cíli. A k nim patříte i Vy pane kapitáne….                              

Žádné komentáře: