Je noc a ty nemůžeš spát. Už se ti to
párkrát stalo. Co teď? Ležet, čekat a přemýšlet? Raději něco dělat! Vstaneš, venku
je ticho jako v noci bývá. Svět kolem spí a ty si myslíš, že jsi jediný
v široširém okolí, kdo nespí, protože žádné okno nesvítí…. Není tomu tak.
Já také zrovna nespím.
Nespí spousta lidí, kteří se
v noci probudí a neví co s tím. Chvilku se díváme okny ven,
posloucháme, zda jsme na tom ostrově beze spánku sami. Asi ano, nic neslyšíme.
Není tomu tak. Spousta lidí v našem věku v noci takhle spí, nebo chcete-li
je vzhůru – nespí. Na chvilku si rozsvítí, chodí po bytě, zapnou si počítač,
tlumeně i televizi, pak ji vypnou a raději poslouchají to absolutní ticho.
Nic kolem, než ticho, a tolik nás
čeká na ráno! Stydíme se za to, že nespíme. Děti to nezajímá, většina jich spí.
Netuší, že s léty to bude stále horší a i ony nebudou spát a jejich děti to
pustí jedním uchem do hlavy a druhým, aniž by o tom přemýšleli, ven. Mají jiné
starosti.
Je možné to říci doktorovi, ale ten
taky nespí. A kamarádům. Ty každá vaše bolest více méně potěší. Taky nespí, ale
už se tím nechlubí. Čekají, aby mohli říct: Já spím celou noc. Jak lehnu, usnu.
V duchu jsou zajedno s vámi. Lapají, co řeknete vy, jak se s tím
ponocováním perete vy. Většinou jde o projevy stáří tak, jako jsou skvrny na
hřbetě dlaně, křečové žíly, padající a šedivějící vlasy, vysoký tlak, cukrovka,
prostata, hybnost kolen, šedý zákal, kyčle, záda, zubní náhrada, naslouchátka….
Na co jsem zapomněl, vážení? Trápí
to, co jsem vyjmenoval i vás? Tak k tomu všemu připojte i to spaní a jsme
doma – ve svém pokoji. A k tomu trápení s dětmi, žaludkem, migrénou,
přechodem, alergií, ostruhou na patě, sem tam s nějakou zlomeninou, ozařováním,
s osmi prášky ráno a pěti večer… Svátky, narozeniny, nepředpokládané výdaje, je
o čem přemýšlet a co řešit. A to raději nemluvím o cigaretách, alkoholu,
výdajích s autem a vším dalším, co se musí koupit…. A pokud někdo něco
sbírá, má psa, kočku, rybičky a nepřizpůsobivé sousedy, není o co stát a jak
říkala moje máti. Rozčiluje mě, jen si na to vzpomenu.
Jak má někdo po půlnoci, blíže
k ránu ještě spát? Jsme úplně jiní lidé, než jací jsme byli, když jsme
byli mladí. Pokud někdo ještě čte noviny a poslouchá zprávy v televizi pak,
když na to myslí, z toho taky nespí. Nespat je opravdu únavné a
vyčerpávající.
Jen nebrat prášky, nejíst další
chemii! Pomáhá čaj, suché sušenky, které si máčím v čaji, ne moc, ale
stačí to, aby si toho ostatní všimli a komentovali to. Je nutné vracet se ke
kořenům, vzpomínat na hezké chvíle, na pracovní kolektiv, na školu, na učení,
na vojnu, nevracet se k šikaně a buzeraci režimu. Každý ví, kde ho bota
tlačí. Nejlepší bude, vrátit se do postele a zavřít oči. Může se stát, že ten
východoněmecký bradatý chlapík z večerníčků pro děti se staví i u vás,
nasype vám písek do očí a uspí. Stává se to, nechte se překvapit!
Kdo je optimista, a to buďme všichni,
usne za malou chvíli… Dobrou noc přeje za všechny vám všem.
Žádné komentáře:
Okomentovat