pátek 13. září 2013

Otík Pismárek - Otto Von Bismarck

Zcela nedávno jsem se již po několikáté setkal se ,,železným kancléřem“ Otto von Bismarckem ve spojení s českými dějinami. Poprvé s válkou Němců s Němci z roku 1866, kdy pruská vláda pod jeho velením zasedala v Liberci na zámku, odkud přesídlila na Rohanův Sychrov. V okolí Liberce projížděly hlídky nepřátelských Sasů. Aby Bismarck ukázal, že pruský král i vláda Pruska je v Liberci dobře střežena, sám se odstěhoval mimo zámek do privátního domu, opodál zámku.
Až nyní jsem se dočetl, že příjmení Bismarck s přídomkem ,,Von Schönhausen“ pochází ze Žamberka v Čechách, kde byl otec slavného Otty městským tajemníkem (písařem – písmákem). Z Čech emigroval za vlády Marie Terezie do Německa (Pruska), kde se Otto narodil. Tamní čeští emigranti přezdívali malému Otíkovi, synovi písmáka, ,,pismárek“ a tak byl také v tamní evangelické matrice narozených zapsán. Z pismárka se stal Bismarck, jelikož Němci píší ,,P“ jako ,,B“ a později i vítěz nad Clam Gallasem v roce 1866 a v roce 1870 nad Napoleonem III. byl Otík z Čech, další slavný ,,Čech“ vedle Radeckého, vítěze nad Napoleonem u Lipska…
Jak se nám ti čeští stratégové v cizích službách namnožili! Nevíte také o nějakém současném? Ještě bych se zmínil, že pan kníže se zasadil v Berlínském parlamentě o to, že země české po porážce a podepsání neslavného míru v roce 1866 nebyly připojeny k Německu, neboť by došlo ke střetu zájmů - katolíci by měli převahu v počtu obyvatel… Takže jsme zůstali v lůně starého, vyčpělého, dobrého Rakouska…
Německým velvyslancem za první války ve Vídni byl ,,von Tschirscky“ – údajně potomek pánů Trčků, generál Woyrsh – potomek exulantů  - vojířů… Tak to o nich psali pánové Zappa i neméně slavný člen rodiny pánů Lützowů, ve svých Dějinách. Ještě k tomu byl ,,železný kancléř“ ve městech celého ,,sjednoceného“ Německa. Vděční Němci stavěli dřevěné sochy slavného knížete a za pár šupů si mohl každý, mladá, starý, hezká, hezký vzít do ruky kladívko a hřebík a prásk! z dřevého byl po chvíli ,,železný“. Tak nějak to skutečně probíhalo.
Tahle story měla pokračování i za hranicemi u nás doma v českých Sudetech. Včetně oněch za pár šupů, co se tloukly do jeho dřevěného těla až, až bylo celé železné. A kdeže to monstrum stálo? Samozřejmě na Bismarckově náměstí  v Liberci. Jakpak se jmenuje tohle centrum Liberce? No přece Sokolovské náměstí, jak jinak…
Jak vidíte, naše město bývalo kdysi centrem zábavy i ,,světové politiky“. A k libereckému zámku? Je prázdný a za šest tisíc euro k mání. Složme se a udělejme z něho konečně to, co severu Čech schází – muzeum textilního průmyslu, poděkování všem našim předkům, kteří tomuto krásnému městu dali jméno, prosperitu, slávu i budoucnost… Poděkujme jim všem muzeem třeba v libereckém zámku. Myslím si, že i Otík Bismarck by nebyl proti… Co vy na to? 

Žádné komentáře: