sobota 28. prosince 2013

Co jsem dostal k vánocům – měkké a tvrdé obaly


Předem a všem! Co nevydýchám jsou bačkory…. A protože se vracím do dětských let, nechci dárky v měkkých obalech, košile, trenky, nátělník, ponožky. Tvrdé obaly vítám společně s naší mládeží. A budu si prosím dlouho pamatovat tak, jako i ti nejmladší, co bylo každému dáno v tvrdé krabici. Tvrdé je samo sebou vítěz. Jaký Ježíšek, takový kožíšek...
Kde že ty květy mladých lásek jsou? Byznys se jmenuje onen pán, co pěstuje soby na řízky a umělé smrky, co voní, mění barvy, tančí…. Kde že je romantika Ladových pohlednic, ty překrásné, domácí betlémy? Pečení cukroví. I to socialistické postávání ve frontách na vánoční zboží…. Neschází vám to taky? To věčné shánění a ta radost, když se podařilo! Dnes to nemá tu atmosféru, jít do obchodního řetězce, kde mají všechno... To není ono, to nejsou vánoce!!! To je, jako bych šel na houby a našel je hned po vstupu do lesa, jako by rybář nemusel sedět u vody a zahrádkář, co zasel, do hodiny sklidil. To přeci takhle kruci písek nejde. Každý den slunce, šampus, jahody.
Mám toho plné střevíce. Měkké a tvrdé obaly…. Co je to za výmysl? Nesouhlasím. To už dělejme vánoce, až bude Ježíškovi půl roku někdy v létě, třeba v srpnu. Na konci prázdnin. Fuj. Touhle pašeráckou stezkou určitě ne. Tudy cestička pod smrček jistě nevede. Vánoční jolku si uděláme pokaždé tradičně na konci prosince. A co na to řetězce? Mě pořád bere a žere ta adjustace. Měkké a tvrdé. Měkký je odjakživa tvaroh, voda, případně polštář. Měkký je opak tvrdého. Jak na to odlišení ti mladí přišli? Tím nám vlastně řekli, že hadříky nechtějí, že chtějí něco podstatně dražšího, v obalu pevném, dobře a kvalitně baleno. A jak dál, s čím přijdou příště? Na co se mám připravit? Je možné čelit fenoménu tržních vánoc?
Svět kráčí kupředu mílovými kroky. Nám nezbývá, než vidět vánoce jako konec dětských snů, starých obyčejů, zvyků. Místo, kde se kouzelná a romantická myšlenka stává nástrojem v rukou těch, co z původních církevních svátků vytvořili celosvětový festival obchodů, tržeb a výdajů v měkkých a v tvrdých obalech. Naše původní svátky a vánoce jsou zbaveny kouzla. Obdarovaní jsou zajatci ve světě, kde rukojmí, v souladu s přáním „únosců“, podlehl „stockholmskému syndromu“ a spolupracuje s únosci, plní a chápe jejich požadavky. A tak se naše nejkrásnější svátky v roce stávají cílem globálního útoku na původní tradice, smysl a poslání těch nejkrásnějších svátků v roce.

Tvrdé a měkké obaly… Nikdo by nevymyslel nic, co by víc korespondovalo s útokem na původní tradici obdarovávaní potřebných. A to vše v časovém rámci jedné generace. Vánoce instanční, v prášku, v konzervě. Dolít vodou a přihřát. Svátky, kdy regenerace sil a obnova duševní rovnováhy a rekapitulace dosaženého je „naplněním“ i omakem, příslibem dárku zabaleného v papíru a uloženého v měkkém, nebo tvrdém obalu. Žel i to byly vánoce roku 2013.

Žádné komentáře: