Povodeň roku 1858. Známe velké požáry, jejichž plameny
dokázaly za noc spolykat městské čtvrti. Známe však i vodu, která umí totéž.
V dějinách země, ve které žijeme, byla ta největší před 155 lety. Krásné
léto ve dnech z 1. na 2. srpna roku 1858 se změnilo v peklo, či spíše
v moře vody které, co historie pamatuje, nikdy nebylo větší. Nechte si vyprávět
příběh velké vody roku 1858 ze vzpomínek pamětníků.
Podle nich vody Nisy, Úpy, Kamenice, Jizery a Smědé a řady
menších řek, říček a potoků, odplavily v noci z 1. na 2. srpna velký počet
domů a ještě větší tak poškodily, že hrozily zřícením. Lesy, pole a louky byly
úplně zatopeny, všechna úroda zničena, obrovské plochy orné půdy zaplaveny a
zaneseny pískem a blátem nebo vůbec vymlety, a tak na dlouhou dobu i
zneúrodněny. Železniční trati byly podemlety a potrhány. Dokonce i největší
továrny byly tak poškozeny, že musely býti na čas vůbec zastaveny.
V osudné noci vystoupily mezi 11. – 12. hodinou potok a
jižní tok Nisy z břehů tak, že zatopily celou spodní část města Liberce,
jako nikdy před tím. Rozbouřené vlny odnášely kusy nábytku, domácí zvířectvo,
dříví, keře a stromy, nářadí, a předměty všeho druhu. Černá noc, hrůzné vytí
větrů, křik lidí, bolestivý nářek žen a dětí, které v dolní části města
hledali spásu hlavně na střechách domů, které stály ve vodě, skýtaly hrůzný
pohled.
Voda dostoupila až do druhých poschodí. Mnoho nešťastníků
bylo ještě v noci zachráněno, mnoho jich však muselo vyčkat rána, protože
záchrana pro tmavou noc a strhující proudy byla naprosto nemožná. Bylo to
zejména v nejnižší části města, kde záchranné práce začaly až ráno po
čtvrté hodině, a tak mnohé rodiny setrvaly na střechách ještě i po celý druhý
den bez jakékoliv potravy.
V Liberci bylo tehdy zatopeno 296 domů, z nich 4
byly povodní úplně strženy, 17 jich hrozilo zřícením a 36 jich bylo povážlivě
poškozeno.
V Hrádku nad Nisou, a to v dolní části města a tzv.
,,Novém městě“ a sousedních vsích Doníně, Chotyni a Loučné byly zaplaveny
všechny domy. Řeka Nisa se podobala dravému veletoku; odnášela nejen celá
bytová zařízení, dobytek, ploty, stromy, ale dokonce i celé štíty domů a střech
– a co bylo nejhroznějšího – mnoho mrtvol dětí a dospělých.
Hrozné bylo neustálé volání nešťastníků o pomoc, kteří se
vyšplhali až na střechy nebo do vrcholků stromů. Tím tragičtější však byla
lidská nemohoucnost poskytnout jim potřebnou pomoc, protože scházely háky,
prámy, pontony, čluny i pevné dlouhé provazy. A vory, jen narychlo sbité, dravá
voda vzápětí hned zničila. Přesto se dělalo, co se dalo.
Nejvyšší obětavost prokázal v tu noc vrchní lesník
Drážďanský, správce hrádeckého dvora Šindelář se svými potahy a jistý Horna,
podnikatel železničních staveb s velkým počtem svých lidí, kteří všichni
odvážně a s nasazením vlastního života pracovali neúnavně od časného rána,
aby zachránili vše, co se zachrániti tehdy dalo.
Nisa zatopila úplně Bílý Kostel, Chotyni, Donín a Loučnou, na
saské straně Hartavu, Žitavu a dále skoro celé Sasko. Voda se hnala širokým
tokem a valila se, hnána ničivou silou, k Žitavě. Za celnicí byla
prolomena silnice do Žitavy a tím přerušeno na čas i spojení. Poměrně vysoko
byla položena tenkrát květinová zahrádka hrádeckého dvora, ale i ta byla úplně
zatopena a staré mocné duby stály ve vodě až po spodní větve.
Nejen, že byl tehdy stržen most přes Nisu v Chrastavě,
ale vodě padla za oběť též i mnohá drahá klenutí a pažení při stavbě železnice
mezi Žitavou a Libercem až k dolu v Loučné.
Celkový počet zřícených nebo silně poškozených domů byl 76,
nejvíce v Bílém Kostele (36) a v Hrádku (30). I několik lidí se
z těchto obcí pohřešovalo. Nalezli svou tragickou smrt v divokých
vodách rozbouřené Nisy. Celková hmotná škoda činila jen v chrastavském
soudním okrese na 100.000 zlatých, částka tedy na tu dobu neobyčejně vysoká.
V letošním roce budou dozajista ukončeny
práce na obnově vozovek, mostů v oblasti nejvíce postižené povodněmi
v roce 2011. Zároveň bychom si měli vzít ponaučení z chyb při
realizaci obnovy tohoto území tak, abychom nečekali na opravu škod tak dlouho. Zároveň
bychom neměli zapomenout poděkovat za dobrou práci těm, kteří se obnově tohoto
území věnovali….