středa 12. března 2014

Byla, spíš nebyla, potrefená husa …




Volal mi ředitel školy, kdysi jediné a prestižní v Liberci. Přesto tak, jak to v životě chodí, i v ní se kdysi našli ,,profesoři“ malátných pohybů šedé kůry mozkové, ušlápnutí domácí tyrani, hloupí a nafoukaní kantoři, kteří se vozili na svých žácích. Napsal jsem článek, jako poděkování ZŠ na Husovce a v protikladu k tomu, jak někteří učitelé zase na jiné škole přispěli k poškození jména školy.
Školu jsem jmenoval a nemám s tím potíže ani nyní. Dvanáctiletka šedesátých let minulého století, odjakživa gymnázium v Jeronymové ulici v Liberci. Nic víc, než smutná vzpomínka na aroganci a povýšenost hloupých pedagogů, kteří měli víc času strávit na psychiatrii, než za katedrou tehdy jediného gymnázia ve městě pod Ještědem…
O to víc mě mrzelo, že současný ředitel školy rozhořčeně kontaktoval mne i redakci Libereckého deníku a požadoval vysvětlení, omluvu a satisfakci… Nevím, co se dnes na jeho škole děje, ale já s tím nemám nic společného. Pokud by můj článek pozorně četl, nenajde, co by se v něm týkalo současnosti. O tom tam není ani slovo. Předmětné se vztahuje době kolem let 1962-5.
Nemám potřebu panu řediteli gymnázia, které se dnes jmenuje po ulici Jeronýma Pražského cokoli vysvětlovat, až na to, že i tehdejší škola stála v ulici jmenovaného Jeronýma. A pokud mají v současné době na škole problémy se zlobivými pedagogy, pak si to musí vyřešit sami, případně s nadřízeným orgánem. Je fakt, že před 50 lety je na škole měli. Mrzí mě, že se ředitel zabývá ,,pseudoproblémy“, které si uměle vytváří sám a které jej odvádí od práce.
Šlo vlastně jenom o vzpomínku bývalého studenta, který v jedné větě odkryl kostlivce ve skříni gymnázia i tehdy sídlícího v Jeronýmově ulici. Pro orientaci v problematice si přečtěte onen sporný odstavec, který současného ředitele natolik zvedl ze židle, že si stěžoval na všech stranách. Udělejte si svůj názor sami:
„Co vím, tak žádná škola v Liberci není špatná. To jenom občas učitel na svou práci nestačí. Ne každý zvládá své předměty, ne každý pedagog si tohle jméno zaslouží. Jsem převelice rád, že mohu vydat svědectví, že po dobu mého studia na Husovce takoví učitelé nebyli.... Kéž bych to mohl říct o učitelích na gymnáziu v Jeronýmově ulici.“

Žádné komentáře: