neděle 2. března 2014

Není dobře, když na klice visí cedulička ,,Zavřeno“

Liberecká radnice bude mít opět svoji kantýnu a my svou radniční hospodu. Liberecký sklípek se vrací a město se může pomalu vracet tam, kde kdysi bylo. Do řady měst, kde radniční hospoda patřila k radnici, jako zadeček miminka na nočníček. Vše ostatní je sice rovněž hezké, ale z našeho pohledu – svíčková se šesti - absolutně vede.
Hospoda… Jedno z krásných slov, které má v dějinách nezastupitelné místo. Jemné nuance jako šenk, kvelb, salón, výčep, kavárna, pivnice jen dokazují, jak bylo těžké hospodu zničit a místo ní mít zahrádku růží, bytovky, nebo garáže. Ne, takhle to ve světě lidí nefunguje. Někde ten Kain musí bydlet, někde se musí v hlavách zúčastněných rodit revoluční nápady. Pivo se vařilo v Sumeru, pili jej dozajista stavitelé pyramid, zrovna jako Přemyslovci, nebo Karel IV., nebo Václav Havel.
Hospoda v době před televizí, byla porodnicí velmi dobrých nápadů, jako třeba, jak zradit císaře a nastolit republiku. To se dařilo jak v Praze, tak v Mnichově, ve Vídni, nebo v Berlíně. Vyprávět by o tom mohl Jaroslav Hašek, Franta Sauer nebo E. E. Kisch. Hospoda, to nebylo nikdy jen o bůčku, teplé polívce a o pivu.
Hospoda, to byly pokaždé vesnické tancovačky, rvačky, facky, co padly na sále. Zavřený zlatý důl, když radnice hospodu zamkne a upřednostní jinou. Odkud bude brát občerstvení pro své stálé hladové a žíznivé služebníky obce? Hospoda, to je stálý příjem peněz do pokladny. Já chodil po chodníku kolem téhle slavné budovy a stále hledal, odkud tolik voní svíčková s knedlíkem. Liberecká radnice odvětrává svůj radniční sklípek u zadních zdí této krásné radniční budovy. Jak pozitivně tím naladí každého, kdo jde kolem, úředníci ani netuší.
Hospody mají mít tradice a jsou tu pro své štamgasty tak, jako dobré pivo, personál, salónky a lidové ceny, bytelné židle, stoly, lustry, nic moc moderní vybavení, květiny na stolech, stěny pomalované výjevy z městských dějin. To se pak chodí rádo tam, kde je dobře, kde se dobře jí a diskutuje. Hospoda pod radnicí, to je, jako by proutkař znovu objevil zdroj bohatství a přírodního blaha. Prosperity a bohatství Liberce, chladnoucí metropole severu.

Přejme tedy městu a tomu dosud nenarozenému děcku (radniční hospodě), jako hodná sudička jenom vše dobré, dobře pečené i vařené. Pak budou spokojeni všichni a radnice, doufejme taky. Co si o nás myslí ti, kteří už před hospodou léta stojí a ona má na klice ceduličku ,,zavřeno“? Nevím, ale tuším.

Žádné komentáře: