Konfiskát. Já jsem to slovo nepoužil ani jednou, ale jeho význam
mi byl znám velice dobře. Žil jsem v Sudetech, v českém
pohraničí. A tím je přece řečeno všechno.
My, co jsme se narodili po roce 1945, jsme chápali to jedno
z nejfrekventovanější slov a jeho význam z každodenního
odposlechu hovoru dospělých, našich rodičů, příbuzných,
sousedů, známých i neznámých, a to kdekoli a kdykoli. Na
oslavách narozenin, při pohřbech, ve frontách na cokoli. Ve
vlacích, autobusech, na fotbale, u zubaře, na poště, když se dva
sešli, aby se pomilovali...
Ten, kdo přišel, aby „osídloval“, většinou „doma“ nic
neměl. Dosídlením pohraničí měl Sudetům vrátit život po
Němcích, kteří „odsunem“ opustili majetky. Jejich odchod z
českého území byl zárukou, že už nikdy v budoucnu nebudou
příčinou národnostních sporů, které by vedly k válkám.
Vedle ušlechtilé myšlenky zabránit budoucím sporům a válečným
konfliktům, tu byl onen nepřehlédnutelný majetek, který tu Němci
po opuštění země zanechali.... Na svět přišel pojem slova
„konfiskát“.
Každý z dosídlenců na něj měl nárok. Konfiskát byla
především nemovitost, byt, výrobní prostředky, v podstatě
vše, na co se zde dosídlenec podíval. Zaplatil za to státu
určitou sumu, často ve splátkách, z dnešního pohledu
směšnou. U nás doma se vzhledem k německé babičce o
konfiskátech mluvilo, ale nic nekonfiskovalo. Proto jsme až do
šedesátých let žili v podnájmu a domek v Machníně si
koupili až z druhé české ruky od pana Balíka.
Naši rodiče, pokud zde žili a chtěli prosperovat, pak se v tom
strašném chaosu po znárodnění po roce 1948 museli orientovat,
nakupovat i prodávat. Postupně, zhruba tak dvacet let po válce se
ekonomické vztahy začaly narovnávat a uměle vytvořená
ekonomická kategorie „konfiskát“ se přestala používat.
Konfiskát, slovo, bez kterého to prostě nešlo, vešlo
v zapomenutí. Dekrety nových majitelů dosud připomínají
ona první poválečná léta chaosu, omylů ale i šťastných let,
kdy jsme na svět přicházeli my, děti, které dnes vzpomínají na
rodiče a jejich velká i malá rozhodnutí....
Žádné komentáře:
Okomentovat