Hrádek nad
Nisou mi připomíná Holandsko. Ne tulipány, ale nížinou. Připadám si, že
projíždím Bosnou – Hercegovinou, lauter rovinou. Od dolního náměstí se relief
Hrádku nad Nisou zvedá nahoru k závorám a k hasičárně, ale kdo se došplhal
i této výšky ví, že Liberecká ulice je tou poslední. Po ní už
jenom hřbitov a tím stoupání končí. Benzín do nádrže a jet. Nejlépe
k Žitavě, ta snad už sama o sobě k Hrádku nad Nisou patří, co svět
světem stojí.
Co je to
Hrádek nad Nisou? Placatice placatá, než opět v Loučné směrem
k Papežům se cesta zvedne k České bráně, kolem Weisbachu a
pískovcových skal k bizarním tvarům a k Popově skále. Hrádek mi
připadá, jako talíř polévky a lidí v něm je, jako nudlí, zeleniny a játrových knedlíčků.... Kolem Nisa, zatopený
důl Kristina, na hřbitově babička, bratranec a tetička...
Dole nese
poslední most mezi domy v Loučné jméno mé rodiny. Babička s tátou tam
měli po pětačtyřicátém hospodu. A víte co jsem, jako kluk, dělal každou
zářijovou sobotu? V Hrádku nad Nisou jsem se, jako každý jiný, účastnil
sběru žaludů. V létě Loučná voněla po lipovém květu a sušeném heřmánku.
Hrádek byl celý o vůních. A sluníčko tady svítí víc, než kde jinde a teplo,
teplo tu je, jako jinde na plážích Středomoří. Vybrat si mezi blízkým krásným
Turnovem a Hrádkem nad Nisou beru to druhé placaté. Klima mírné, teplé a
přívětivé....
Jsem tu
vlastně doma, přestože tu už šedesát šest let nebydlím. Naučil jsem se tady
říkat první slova. Z kočárku poznal svět ptáků ve větvích, jejich řeč,
motýlí let, bzukot much, let včel z květů na květ. Když padal déšť, pak i
jeho krok po kapkách na plechu, štěkot psů a mňoukání koček na zahradě. Hlas
maminky i otce, babičky a všech tet. To byl můj Hrádek nad Nisou.
Město je, jako
když otevřeš úl po zimě plný nedočkavých včel. Hrádek je jako bramborová kaše
s párkem, svíčková na smetaně, španělský ptáček. Nejlepší hotel, jídelna
plná stříbra a značkového porcelánu. Kolem stolu sedí tiše všichni ti, co tohle
město stavěli. Když se po ránu voda odpařuje, město je jako veliká prádelna,
jako když vstoupíš do salónu krásy a kadeřníci ti obarví vlasy v barvách duhy.
Spektrum barevné škály od Popovy skály po milion zářivých hvězd nad hlavou
Hrádku nad Nisou zrcadlících se ve vodě Kristiny.
Žádné komentáře:
Okomentovat