neděle 1. června 2014

Když se něčeho dosáhne lstí

Co rozumím pod slovem lest? To máte složité. Když vám je deset, snadno obelstíte mladšího sourozence, s rodiči je to horší. Pokud jde o lest pozdějších let, dejte si pozor, aby se vám nedostala do krve. Nevím jak to chodí dnes, po šedesáti letech, kdy jsem se lstí hrál s kluky v Machníně kuličky. Lest? Ta se určitě ze života školních lavic jistě nevytratila.
Sladká léta školní docházky.... Já je neměl rád. Hlavně ty, co mě učili. Většinou to byla samolibá individua, která doma v teplácích a v pantoflích poslouchala jako hodinky a mluvila jen tehdy, byla-li tázána. Pak je naše lsti vždy vytočily a rozpálily doběla. Lsti, jak vyzrát na základce na učitele, jsem miloval. Učitel v odpovědích známých firem hledal lest pokaždé a křičel, ztrácel hlas, práskal rákoskou o stůl, o lavice, brunátněl, sípěl, byl na infarkt. Hlavně propadlíci z Bedřichovky a z Karlova z posledních lavic čekali, kdy bude ta vhodná doba. Lstí hodnou trojského koně se dali vtáhnout do diskuze a usadili učitele odpovědí: „Já chci kovat koně. Prdí a je vod nich teplo.“ Nebo rovnou: „Čím chci být? Zlodějem, nebo horníkem. Co dělá táta? Sedí, sedí nevinně a neví proč.“ Nebo se zeptat výpomocného učitele německé národnosti, co se vrátil vloni ze zajetí: „Pane učiteli, vyprávějte, jak je tam, na Sibiři, krásně. Viďte, že ano?“
Když jsem o mnoho let později měl jet týden vlakem z Leningradu do Murmanska a někde dálce šlo tušit Solovjevovy ostrovy, vzpomněl jsem si na tyhle pochybné dotazy a hrátky plné lstí a odmítnul jsem je.... Být větším znamená být i odpovědnějším a lest povýšit kamsi mezi nástroje ke získání výhody. Žel, na úkor jiných. Přiznat si lest, to znamená podvod. Neřesti, a co jich máme, jsou spojovány s výhodami, které nás nutí ke lžím – ke lstím, které nám dláždí cestu do pekla.... A protože jsme dospělí a nejsme věřící, pekla se nebojíme a chceme obelstít v první řadě svoji ženu, zaměstnavatele, úřady.... V tomhle pořadí. Nerad to říkám. Klást tenata, pasti, lákat někoho do záhuby, dosáhnout něčeho lstí, to vše jistě mimo zákon, mimo slušné chování, vyžaduje bystrost a jistou formu nadání. Málokdo toho nevyužije, má-li tyhle schopnosti. Je lstivý jako liška, jako had, lstivý byl podle Jiráska i Zikmund – Lucemburk, bratr Václava. Tady bych si nebyl tak jistý. Příklad bych hledal spíš u těch, co privatizovali a skládali jistoty, obelstili nás lehkými topnými oleji a falešnými drahokamy....
Lstí a podvodem. Tak by si mohli povýšit své erby mnozí čeští politici, co zbohatli, a stálým vykroužkováním jsou v čele kandidátek. Vždy dobře placení, usměvaví a nezničitelní jsou tu stále s námi. Lstí a klamem. A dělejte s tím něco. Nejde to. Máme to asi v sobě a začíná v době, kdy obelstíme sourozence a namluvíme mu, co on netuší. A oni se mají dobře, protože jsou chytří, rychlí, vyčůraní a prolhaní.
Žel, oni s námi nehrají hru o kuličky v Machníně před školou, nebo před krámem, dříve zvaným U Elišky. Jejich děti i oni sami s námi nejezdí společnou tramvají. Oni jsou ti, co se vás snaží svými rychlými auty vytlačit z vozovky. Jsme pro ně míň než listí při krajnici, bláto, co se lepí na boty z buvolí kůže.

Kdo jsou? Kde se vůbec vzali? Vždyť každá strana na kandidátce před volbami slibuje, že zlodějiny nepřipustí? A to je ten klam a lest, co používají, když slibují a přísahají, jak zatočí s každým, kdo se jim při tom postaví do cesty.

Žádné komentáře: