středa 13. srpna 2014

Komáři v Podještědí


Co o komárech víme? Že se občas žení a schází jim víno. I bez alkoholu jsou krvelační a patří k predátorům v Jurském parku, závisláci hnusní, komáři podještědský!
Když vás komár kousne do levého ušního boltce, přestáváte být multikulturní a pokud o vás maminka říkávala: „Neublížil by ani mouše, takový to je dobrák!“ přestává to platit a jste s nimi na válečné stezce.
Není to, jako když dva lidští duelanti vedou souboj do první kapky krve. Pak nepřátelství končí jako když utne a jde se na pivo. S komáry to je jiná liga. Kousne vás cizopasný gauner z řádu blanokřídlých, zákeřných ostřelovačů a bác! Tu máš čerte kropáč! Zakousli se a sají a sají. Zabzučí a místo toho, aby došli k závěru, že tady končí legrace a zábava i posezení, oni kousnou a baští. Mimo svět hygieny a poznání sají a sají, až přesáhnou jisté multikulturní meze.
Janě štípanec oteče a paže zbachratí. I ona, přítelkyně deště a všeho, co zavání krásou přírody, se promění v predátora této havěti. Napadení vrací silou nebývalou a komára nešetří. Pak se přítelkyně už jen zabývá strategií, jak komáří útok navždy odvrátit. Dá se to říci i tak, že stačí málo, aby se z poklidné ženy stal stratég odvety, velký Clausewitz. Ano, na komáry jako na medvědy. S rozvahou a všichni společnými silami.
Před lety jsme vystupovali kdesi v Rusku na odpočívadle z autobusu a hle! Domorodci se k nám vrhají a tisknou nám do rukou březové větvičky. Nejprve podléháte dojmu, že jste na Havaji, kde vám domorodá spoře oděná děvčata nutí kolem krku věnce z vonných bylin. Ale tohle nebyla děvčata plná úsměvů a vilných gest. To nám domorodci věnovali metlu na komáry, která, byť byla primitivní, zabírala.
V jednoduchosti je krása, ale doma si raději koupím něco proti komárům na elektriku nebo hejno žab. Prý je baští, jako mouchy. Koupím cokoli, co je zničí. Nedám se všanc nějakému komářímu fundamentalistovi. Nikdy! I já musím vyhlásit džihád, svatou válku proti infikovaným klíšťatům, komárům, hovadům, poletuchám i plazivcům. Vy po mně sosákem, já po vás atomovkou. A až do posledního muže a náboje, do posledního gramu obohaceného uranu..

 Zatím jen plácám komáry plácačkou, ale i to slaví úspěchy. Tak, či onak, komár je problém,který nechci zlehčovat, ale že jsem na válečné stezce, to si pište! Sháním to červené na rty. Poslouží mi jako válečné barvy a zakryjí komáří kousance...

Žádné komentáře: