Rok
2015 znamenal pro organizátora libereckých bleších trhů to, co
akcie prosperujícího zlatého dolu pro majitele. Zlatý důl.
Nepršelo a každá druhá sobota v měsíci se ukázala jako
ideální pro setkání s těmi, kteří chtějí koupit, nebo
prodat.
Po
roce 1989, kdy tyto trhy získaly na oblibě, se záhy ustálila i
prodejní místa. Liberecké parkoviště u arény patří k těm
poměrně novým, dynamicky se rozvíjejícím. Pomalu srovnává
krok s blešákem v Zákupech, největším v okolí, kde původní
organizátoři naopak podcenili všechno. Od hygieny, úpravy terénu
až po pořadatelskou službu. V Liberci na to jdou právě
opačně a vedou si nadmíru dobře.
Úspěšnost
lze odvodit nejen od návštěvnosti, ale především od toho, co
prodávající nabízejí. Může to být postarší dětské
oblečení, ochozené boty, nebo naopak i sortiment, který prodává
trhovec ve svém kamenném obchodě. Vše je vítáno, žádáno a
hledáno.
Prodej
na tržišti má neopakovatelnou atmosféru, zboží svou legendu,
každý kus svého zajímavého prodávajícího, který pokud chce
prodat, musí své zboží nabídnout, něco o něm vědět. A tak
jsou na světě neuvěřitelné příběhy, pábení sedmilhářů,
těch, co pěstují květiny, chovají zvířata, sběratelů
čehokoli, co přestali sbírat omezeni věkem, přesedláním na
něco jiného.
Do
pozadí ustupují tradiční knihy, poštovní známky, pohlednice.
Zmizeli sběratelé hotelových nálepek, krabiček od sirek,
žiletek. Přibylo prodejců kuchyňských doplňků, nářadí,
uzenářů, co pečou, smaží, pečou, točí pitivo, drobných
řemeslníků vyrábějící cokoli, co se vejde na plachtu na zemi,
na stolek před osobní auto. Stagnuje prodej obrazů, dobře se
prodávají naopak ponožky, čepice, bačkory. Lze říct, že ten,
kdo hledá, najde se i prodejce, který nemá přemrštěné ceny.
Chce to trpělivost…
Ceny,
ceny... Obchodníci, ti nenasytní, kteří ve všední den prodávají
ve svých kamenných obchodech a pak v sobotu, nebo v neděli
ve venkovních burzách nejsou příliš oblíbení pro „hladovost“
svého podnikání. Každá z těchto burz pod Ještědem, ve
Stráži pod Ralskem, Držkově na Jablonecku, má své osobité
kouzlo, a najde-li zákazník parkovací místo, pak má z poloviny
vyhráno. Velmi záleží na tom, zda mezi prodejci nepřevažují
tací, co se tímto prodejem živí. Pak u nich těžko něco
koupíte. Ceny jsou vyšší než v obchodech a chamtivost po
penězích příliš zřejmá.
Rozhodující
vliv na úspěšnost burz má však počasí. Pokud prší, je zle a
práce organizátorů přijde vniveč, sluníčko naopak znamená jen
jedno. Všichni jsou spokojeni - kupující, prodávající,
organizátoři.
„Jít
na burzu“ se stává v Česku módním hitem asi tak, jako jít
do lesa na houby. Všichni si rádi vylepšíme byt něčím hezkým
a pokud k nákupu dostaneme navíc zdarma legendu o původu, pak
úspěšnost nákupu nemá chybu.
Jít
na blešák je o zábavě i o dobrém nákupu. O setkání s někým,
s něčím, co by mělo mít své místo v našem programu na
víkend. Přijdeme na jiné myšlenky, setkáme se s přáteli,
kteří už přišli této zábavě na chuť, kteří tu už něco
prodali, nebo nakoupili… Tak ať nám v sobotu a v neděli
i v příštím roce svítí sluníčko…
Žádné komentáře:
Okomentovat