Jedna z opravdu starých
pohlednic Ovčí hory z konce 19. století s takzvanou dlouhou
adresou ukazuje vstup do štoly, kolejnice, vozík, dva horníky. To
vše dohromady dává obrázek zcela regulérního horního díla ve
městě, v Liberci. Sice až na jeho konci, ale vstup do štoly
ukazuje zcela realistické hornické konání – důlní těžbu.
Po více jak sto letech
není po ničem z toho ani památka. Snad jenom Chrastavské městské
muzeum má něco z nářadí horníků z druhé strany kopce, z
Andělské hory. Tam se těžilo víc, s větším efektem a po delší
čas. Jako kluci jsme těsně po skončení 2. světové války
hledali leccos, co po Němcích v lesích zůstalo. Pletlo se nám to
dohromady s tím, co tu zůstalo po Češích, co zde stavěli řopíky
(malé bunkry) a po našich vojácích z mobilizace v roce 1938.
Nacházeli jsme toho
opravdu hodně, a to jsme nebyli první. Jistě tu hledaly i německé
děti za i po válce v pětačtyřicátém, naši starší sourozenci
a všichni nalézali. Do štol, do šachet jsme se báli. Zakryté
studny, hluboké sestupy kamsi do neznáma nás lákaly, ale přece
jen ne tolik, abychom tak moc riskovali. Dnes už ani nevím, kde to
všude bylo. Netuším, kde je to místo na té staré pohlednici z
Ovčí hory. A že to bylo velké skutečné „horní dílo“.
Co asi ještě skrývá
kopec na konci Liberce? Bylo vše vytěženo již v minulých
stoletích? Přece jen se pracovalo bez současné moderní
technologie. Jak asi hluboko mohli kutat tenkrát? Jak hluboko
dosáhne současný průzkumný vrt? Byla by škoda netěžit, pokud
by v hoře proti hradu Hamrštejnu bylo něco, co by pomohlo zlepšit
městské finance.
Dnes je odtud romantický
pohled na město, k Ještědu, do severní průmyslové a nákupní
zóny Liberce, na Machnín, vesnické součásti velké metropole,
jejíž nedokončená plynofikace dává nahlédnout, jak se topilo
před 100 a více lety. Jak vypadá topenářský skanzen, domky
zahalené do kouře...
Machnín je situován v
dolíku od Lužické Nisy do kopce k Chrastavě a ke Karlovu pod
Ještědem. Ovčí hora je právě jednou z těch hrází, která
ohraničuje území Liberce směrem západním. Nebylo by od věci,
kdyby se radnice věnovala nejen vyhaslému středu města, jeho
revitalizaci, ale našla i sponzora pro své hraniční území tam,
kde město končí. Jinak to může dopadnout, jako s nedalekým
bývalým očním ústavem pod Hamrštejnem. Co nejvíc zamrzí
každého, kdo zavítá do této části Liberce je, jak se funkční
zdravotní ústav po revoluci změnil v ruinu, jejíž zbourání
bude stát nemalé peníze, nehledě na to, jaký kus nádherné
přírody zde leží ladem. Úplně stejně jako to zlato a drahé
kamení pod Ovčí horou...
Žádné komentáře:
Okomentovat