sobota 12. prosince 2015

I židé mají Vánoce


             Chanuka – svátek světel, jsou Vánoce v židovském pojetí. Patřím už ke generaci, která se neumí smát ani židovským vtipům tak, jako naši rodiče před válkou.
Židovské Vánoce – chanuka, se u nás neslavily. Po válce se rodiče naší generace, kteří přežili, stále ještě sami sebe ptali: „Proč právě já?“ Nevěřili a tak jsme měli jen ty „české“ Vánoce a chanuka svícen se zapaloval začátkem prosince, když k nám přišel na návštěvu doktor Fišer z Chrastavy. Hrával jsem si s jeho Leonkem. Dostali jsme skládací spasskou (moskevskou) věž – symbolický dárek k židovským Vánocům...
             Osmidenní svátek chanuka obvykle připadá na prosinec. Připomíná vítězství našich prapradědů nad syrskou tyranií. Toto povstání za náboženskou svobodu zachránilo judaismus, jako kulturu, před naprostým zničením v bitvě u Emmaus. Juda Makabejský zapálil svíce na devítiramenném svícnu a zbořený chrám v Jeruzalému znovu vysvětil.
             Olej, který měl vystačit ke svícení na jeden den, vydržel ale hořet celých osm dní. Proto dodnes o každé chanuce (slavnosti světel) židé po osm dní zapalují svíčky. První večer jednu, potom každý den další na devítiramenném svícnu. Devátá svíce – šámes (služebník) – je vyšší a ty ostatní se od ní zapalují. Výklad může být i takový, že člověk může dávat světlo lásky druhým, aniž by část vlastní záře pozbyl.
          Chanuka je jediný světský židovský svátek, slaví se na večírcích, hrami, děti dostávají dárky. Nejoblíbenějším jídlem jsou „latkes“ - bramboráčky (bramborové placky). O recept na ně se s vámi podělím: 2 větší brambory oškrábeme, namočíme ve vodě, aby se vylouhoval škrob, nastrouháme a vymačkáme přebytečnou vodu. Přisypeme 2 lžíce mouky, 2 rozšlehaná vejce, osolíme, opepříme a vypracujeme těsto. Vytvarujeme placky, které po obou stranách opečeme na rozpáleném tuku. Do těsta můžeme přidat i nastrouhaný sýr, nebo drobně nakrájenou cibuli. Podáváme i sladkou variantu, například polité rozehřátou čokoládou, nebo potřené zavařeninou...
       A nakonec ještě, znáte tuhle? Pohřební průvod, pan Mank jde za rakví. Přítel Pinkas stojí na chodníku a polohlasně se ho ptá: „Manželka?“ Mank zavrtí hlavou: „Tchyně.“ Pinkas: „Taky dobrý.“
                                                                                    
                                                                                          Vám všem přeje hezké svátky

Egon Wiener

Žádné komentáře: