čtvrtek 14. ledna 2016

Mimoni - Libereckým krajem


Mimoň - copak jsem mimoň?, myslím si a vykračuji si to Mimoní, jako na korsem v San Remu. Co má to milé hráčské doupě v severní Itálii společného se severočeskou Mimoní? No, přeci úplně všechno. Jen to dobré, snad i to klima, blízko k vodě, do kopce i po rovině. San Remu schází honosný zámek v centru, ten nemají i jistou dobu ani mimoňští na rovině.
Na obou místech jsem byl, dýchal vzduch jara plnými plícemi. Je toho habaděj. Lesy tu voní pryskyřicí a lesní trávou, slunce tu žhne do ruda a hnědnou listy jabloní. Města jsou si podobná. I když, kráčím-li dnes Mimoní, mám všude kolem sebe samou novou informační tabuli. Co není na tabuli, najdu na válci s buřinkou. Je to veselé, nápadité, středomořské a hezké. Moc to městu v Čechách sluší.
Nevím, čím se bude snažit San Remo Mimoň trumfnout. Viděl jsem to tam a je to město jako z pohádky o růžích. Aurové moře, svět pláží, kopců, moruší a fíků. Naši Mimoň obsadili zpředu i zezadu ptáci. Jsou při vjezdu do obce i pokud ji opouštíte a jedete kamkoli. Miluji ta jejich lehká betonová křídla, šedomodrá, silná. Jim patří město pod Ralskem, kus Čech při hranici, cesta ku Praze i k Žitavě. Jim patří lesy, potoky, všechna krása kraje od Lípy, Holan, Krompachu, Boru po pláně Ještědu.
Mimoň a jeho volavky. Blízcí jsou jim jen čápi od jezer, rybníků a potoků, co jich zde teče. Mokřadel, tam u nás, v České Vsi u Jablonného pod domkem paní Marty a přítele Zdeňka, tam, kde ta moje učí naše chlupaté dítě hrát si s balónem. Tam všude ptáci z Mimoně létají podle kalendáře.
Mimoň, má krásná Mimoň. Město rámaře Kouby a borce Klička, obchodních řetězců, kultury, posekaných luk kolem řečiště... Město úžasného triku - informačních tubusů s klobouky na hlavě. Jak hezké i hravé. Město tradic, velkých mužů své doby, Židů a Němců, kteří zde žili a byli i filantropy, kterým nebyl lhostejný osud města nad Ploučnicí. Všech těch, co po sobě zanechali stopu, kus díla, rozestavěnou stavbu z kamení a dřeva.
Mimoň, San Remo - věčná města podobající se Římu, matce měst, lidem, kteří je milují. Města, která vás mile překvapí a kde i cesta autem je dnes cestou pohodlí. Ať řidič zastaví, projde se a řekne: „Díky, tady je krásně, sem se zas vrátím.“


Žádné komentáře: