27. leden je dnem paměti – památky obětí holocaustu. Celé české pohraničí
– Sudety je plné opuštěných hřbitovů a hřbitovních kaplí, které často jako
jediné je, co zůstalo po našich spoluobčanech, židovských obcích.
Jako desetiletý vnuk správce libereckého židovského hřbitova jsem měl
s dědečkem, jedním z mála přeživších, vážný spor. Nerad mě pouštěl do
změti kamenů a náletových dřevin, které tehdy, v roce 1957, představovaly
místo odpočinku židovských zemřelých. Správce hřbitova, ani skomírající
židovská obec nemohla napravit, či zlomit, nechuť tehdejší státní správy změnit
cokoli na daném stavu.
To přišlo až po roce 1989 a s ním přiznání se města k uvedené zažité
praxi a zároveň napravení křivdy na téměř 1700 občanů Liberce, kteří se
nevrátili z vyhlazovacích koncentračních táborů a z bojišť druhé
světové války. Po nich zůstaly městu továrny, obchody, ordinace, kanceláře,
vily, pozemky, které město spravovalo a kdy nechalo chátrat jediné, co nemohlo
potřebovat – židovský hřbitov s obřadní síní.
Po roce 1990 došlo k obratu a nápravě křivd. V rámci výstavby
nové knihovny v Liberci na pozemku, kde do roku 1938 stála židovská
synagoga, vypálená nacisty o tzv. křišťálové noci, byla postavena synagoga
nová, v Čechách první od roku 1945.
Vraťme se do poloviny května roku 1945. Sovětský velitel, osvoboditel
města, se nechal informovat o osudu libereckých Židů. Osobně navštívil židovský
hřbitov a co viděl? Povalené kameny, mezi nimi stromky. Vedlo jej to
k tomu, že nařídil vytvoření pracovního komanda z někdejších
nacistických představitelů, které mělo uvést hřbitov do náležitého stavu. Žel,
dokumentace k tomu, kde je kdo opravdu pochován nebyla k dispozici, a
tak se má babička dočkala pomníčku jiného nebožtíka, a on zase spočinul pod
stélou jiného člověka. To nezměnila ani hrstka těch, co přežili.
Vraceli se i jako hrdinové z bojů od Monte Casina, Kyjeva, Dukly,
Tobruku, z Tichomoří, z Berlína. Přežili a obdrželi nejvyšší britská,
sovětská, americká vyznamenání. Po roce 1990 přichází i liberecká radnice
s pomocí při opravě hřbitova, hřbitovní zdi, kaple, která se postupně mění
na památník obětí šoa v Liberci. Myšlenku upravit důstojně tento prostor,
jako památník umučených obětí, vyhrál v rámci soutěže student Technické
univerzity v Liberci Štěpán Gudev, který světelnou linkou vede návštěvníka
podél stěn až k místu, odkud se již nevrátili a kde zahynuli.
Památník obětem šoa je zpřístupněn veřejnosti a je na jednotlivých
skupinách mládeže a vedení škol, zda si vyjedná na židovské obci návštěvu
komentovanou jejím zástupcem. V posledních letech jsme v Evropě svědky
narůstajícího antisemitismu. Židé stále více čelí novým formám předsudků, které
je obviňují z rasismu, srovnávají je s nacisty a zpochybňují jejich
historické vazby na Jeruzalém, stejně jako legitimitu státu Izrael. Naším cílem
je mobilizovat všechny občany k občansky statečným postojům.
Žádné komentáře:
Okomentovat