středa 31. ledna 2018

Pár slov k novému roku 2018




Píši Vám, dálavám, všem, co nosíte pevné boty, zdržujete se šněrováním, nepěkným klouzavým ponožkám. Všem, co nemáte rádi umělé hmoty, umělým barvivům, senu i slámě, co je jí plno v hlavách dětských panenek. Píši všem, co se bouříte jíst a konzumovat, co není vlastní nám, kteří nepřejeme umělotinám. Všemu, co přišlo odnikud a je proti přírodě, přirozenosti. Všemu, co po pěti prstech mají, jak na prstech ruky, tak těm, co jich nemají více na obou nohách. Což nechceme být ničím jiným, než jsme? Lidmi.

Žijeme v Sudetech. Všude kolem je tráva, křoví, les. Aby to tak zůstalo, věřte mi, chtěl bych moc. Aby se neděly věci, které nechci, naopak dělo se, co by se dít mělo. Proto píši Vám v dálavách, všem, co umíte čarovat. Nedělejte to. Svět ještě není na kolenou, nemrzneme, jídla je dost. Svět dosud dýchá nosem, pusou, krávy se pasou, ptáci létají, člověk přejde louku bosou nohou. Moře je plné ryb.

Za zahradou v Jablonném pod Ještědem se mi pasou stádečka koz, srnky s očima, jak vyleštěný kámen z pohraničních hor. Deště jsou dosud plné neutrální vody, sníh padá bílý a náš pes se jej snaží pokaždé kousnout. Chce to něco bez chuti, bez zápachu, hrát si, ne tloustnout. Mám na zahradě stromy. Přál bych si vidět, jak rostou, ptáky, co tudy létají na trase s cílem někde daleko nad Afrikou.

Teď píši Vám, vodám v řece, autům, lidem, co sedí vysoko nade mnou v pohodlných sedačkách, leteckých přepravních firem. Vám všem přeji v Novém roce důležité projekty spatřit v plné síle. Vám, dálavám, brzdit na cestě za umělým světem. Všem být víc doma, hrát si s dětmi, mít čas bavit se v rodinách, mít čas na dědu s babičkou, syna, dceru, na vnoučata. Na psa, který tohle taky postrádá. Mít doma kočku, kanára, hada i myš. Zlatou rybičku. Mít druhé rád, jak sám sebe. To vše hledat doma, třeba u zapnuté televize. Nebýt sám, jít si sednout do parku na lavičku, otevřít oči a potichu zanotovat starou známou písničku. Nasypat zrní ptáčkům, pohladit veverku, mít dobrou náladu, nastavit tvář sluníčku. Nespěchat domů, usmát se na dítě v kočárku.



                                    

Žádné komentáře: